Albín Lhota

Albín Lhota
Albín Lhota
Albín Lhota
Narození16. prosince 1847
Kunratice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. března 1889 (ve věku 41 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánímalíř
RodičeVáclav Lhota
PříbuzníAntonín Lhota (strýc)
Josef Lhota (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albín Lhota (16. prosince 1847 Kunratice[1]19. března 1889 Praha[2][3]) byl český malíř, především krajinář.

Život

Narodil se v Kunraticích u Prahy. Jeho otec Václav Lhota byl statkář, rodem z Kutné Hory. Malířův strýc Antonín Lhota byl malířem a profesorem na pražské Akademii. Dle Prokopa Tomana Albín Lhota jako velice mladý v letech 1863-1867 studoval malířství na pražské malířské Akademii. V tomto období vyučovali končící profesoři Eduard Engerth a Max Haushofer a nově příchozí profesor Emanuel Rom. Následně pokračoval ve studiu v německém Výmaru na tamější akademii (Großherzoglich-Sächsische Kunstschule Weimar, zal. 1860). Profesorem krajinářské speciálky na výmarské Akademii byl v tomto období Carl Hummel. Ve Výmaru studoval zřejmě do r. 1870 (dle uvedených údajů na výstavách Krasoumné jednoty).

Albín Lhota byl ženatý. S manželkou Hedwigou (roz. Leichnerovou) bydleli na Žižkově a měli syna Gottlieba (nar. 1872) a dceru Adelheid (nar. 1874).[2] Podle vlastního vyjádření ve svém nejtěžším období „osm roků za sebou neobědval“. Dle Josefa Thomayera „byl typem české bohémy – to jest nadaného umělce, plahočícího se v nouzi“. Materiální podmínky nepříznivě působily na jeho tvorbu, která se omezovala na menší formáty malované převážně na kartony a prkénka, zřídka na plátno. Své malé obrázky údajně v nouzi prodával po dvou zlatých.

Na Výročních výstavách Krasoumné jednoty vystavil v roce 1870 obraz Landschaft aus Thüringen, v r. 1871 obraz Krajina a v r. 1880 Motiv z Horoušan. Vystavoval s Uměleckou besedou od r. 1881 a jejím řádným členem byl od r. 1882. V roce 1886 byla jeho krajina Hodkovičky zařazena správním výborem Umělecké besedy do slosování členských prémií.

Okolo roku 1885 podnikl studijní cestu do Paříže a následně do Norimberka.

Zemřel v naprosté bídě nemocen tuberkulózou v pražské Všeobecné nemocnici 19. března 1889 ve věku 41 let.

Dílo

Albín Lhota byl především krajinářem. "Landschaftsmaler" přímo uvádí ve formuláři pobytové přihlášky. V jeho poeticky pojatých krajinách se mísí vlivy domácího romantismu (např. Hrad Landštejn a Bezděz) a barbizonské krajinářské školy. V řadě obrazů menších formátů lze pozorovat i vliv Caspara Davida Friedricha, který se projevuje ve stylizovaném stromoví (např. Mokřiny), ve využívání figurální stafáže v podobě poddimenzované osamocené lidské postavy (např. Poutník zimou a Stmíváni) a v působivých světelných přechodech evokujících změnu denní doby (např. Pohled do krajiny a Krajina za soumraku). Prostorové vyváženosti dosahoval prostřednictvím promyšlené horizontální, vertikální a diagonální kompozice. Tyto vlastnosti lze pozorovat zejména u koloristicky vytříbeného obrazu Zimní tůňky. Odlišným způsobem, tj. v duchu naivního poetismu, je ztvárněna česká zima v obraze Vzpomínka na zimu.

Dle vzpomínek známého lékaře J. Thomayera Albín Lhota podnikl cestu do Francie až v r. 1885. Atmosféra francouzské krajiny je citlivě zachycena v obraze U řeky. Francouzským vesnickým prostředím je inspirován i obraz Před stavením. Vliv barbizónské školy se výrazně projevuje v obrazech Řeka a Podzimní krajina. Plné klidu je jeho mořské pobřeží v malém obraze Záliv.

Dobová kritika přijímala dílo Albína Lhoty pozitivně. Miroslav Tyrš v Osvětě (č. 7. z r. 1880) provádí rozbor dvou krajin Albína Lhoty vystavených na Žofíně a konstatuje, že "nadání upříti nelze". Renáta Tyršová v článku "Rozhledy v umění výtvarném" (Osvěta 1885, str. 265) kladně hodnotí jeho krajiny Motiv z Horoušan a Vchod do vesnice.

V r. 1891 byl posmrtně zastoupen na Jubilejní zemské výstavě v Praze. Na výstavě "50 let Umělecké besedy" v r. 1913 byla vystavena jeho kresba uhlem Po Bílé Hoře. Větší soubor krajinek Albína Lhoty se nacházel ve sbírce sběratele a mecenáše Alexandra Brandejse.

Albín Lhota byl zastoupen na řadě reprezentativních výstav českého krajinářství 19. století, např. „České umění 19. století ze sbírek Národní galerie a Pražského hradu“ (Jízdárna Pražského hradu, 1950) a „Má vlast: Pocta české krajinomalbě“ (Jízdárna Pražského hradu, 2015).

Rabasova galerie v Rakovníku uspořádala společnou výstavu Albína Lhoty a jeho slavnějšího strýce v roce 1996. Vystaveno bylo pět menších nedatovaných krajin z rakovnické rodinné pozůstalosti, které jsou v majetku galerie (např. Podzim, Zimní krajina, Rybník a Horský potok). Reprezentativní soubor prací Albína Lhoty se nacházel ve sbírce básníka Adolfa Heyduka, která byla odkázána Prácheňskému muzeu v Písku (např. Partie ze vsi, Potok po bouři, Cesta, Louka s potokem a Krajina s borovicemi).

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • Thomayer, Jos.: Za českým bohémem. Národní listy, roč. 29, č. 85, s. 1-2, 27. 3. 1889.

Externí odkazy

Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya