Alexandr (Rajevskij)

Alexandr
Jeho Přeosvícenost; Alexandr
	Biskup mogilevský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Mogilev
Jmenování	22. května 1935
Předchůdce	Josaf (Ževachov)
Nástupce	Filofej (Narko)
Svěcení
Kněžské svěcení	6. prosince 1890
Biskupské svěcení	27. ledna 1923 ; světitel Antonin (Granovskij)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup sevastopolský a vikář tauridské renovační eparchie (1923–1923); Renovační biskup tauridský a simferopolský (1923–1924); Biskup kerčský a dočasný správce tauridské eparchie (1924–1926); Biskup rylský a vikář kurské eparchie (1926–1930); Biskup kostanajský a vikář čeljabinské eparchie (1930–1930); Biskup suchiničský a vikář kalužské eparchie (1930–1931); Biskup zlatoustský a vikář sverdlovské eparchie (1931–1932); Biskup kamenský a vikář donské eparchie (1932–1933); Dočasný správce donské eparchie (1932–1933); Dočasný správce bakuské eparchie (1933–1933); Biskup jelabužský a vikář kazaňské eparchie (1933–1934); Biskup kostanajský (1934–1935); Biskup aktobský a kostanajský (1935–1936); Biskup petropavlský a vikář omské eparchie (1936–1936);
Osobní údaje
Rodné jméno	Alexandr Semjonovič Rajevskij; (Алекса́ндр Семёнович Рае́вский)
Země	Běloruská SSR
Datum narození	23. února 1868
Místo narození	Ivanivka, Ruské impérium
Datum úmrtí	3. prosince 1937 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí	Mogilev, Běloruská sovětská socialistická republika
Národnost	ruská
Alma mater	Kyjevská duchovní akademie
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr (světským jménem: Alexandr Semjonovič Rajevskij; 23. února 1868, Ivanivka – 3. prosince 1937, Mogilev) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup mogilevský.

Život

Narodil se 23. února 1868 ve vesnici Ivanivka Jekatěrinoslavské gubernie v rodině kněze.

Roku 1882 dokončil Jekatěrinoslavské duchovní učiliště a roku 1888 Jekatěrinoslavský duchovní seminář.

Dne 4. října 1888 se stal psalomščikem chrámu Nanebevstoupení Páně vesnice Volnochutor.

Dne 6. prosince 1890 byl rukopoložen na jereje a začal sloužit v chrámu svatého Mikuláše vesnice Nikolajevka Jekatěrinoslavské gubernie. Oženil se. Dne 16. ledna 1901 byl převeden do chrámu svatého Jana Bohoslova vesnice Počyno-Sofijivka a 18. dubna stejného roku mu bylo uděleno právo nosit fialovou skufii.

Roku 1903 byl jmenován knězem chrámu svatého archanděla Michaela při Jekatěrinoslavském duchovním semináři a 12. dubna 1906 mu bylo uděleno právo nosit kamilaukion.

Dne 28. března 1911 mu Nejsvětější synod udělil náprsní kříž. Ovdověl a vystudoval Kyjevskou duchovní akademii. Byl povýšen na protojereje.

Roku 1922 se přidal k renovacionismu (schizma). Stal se mnichem s mnišským jménem Alexandr. Dne 27. ledna 1923 byl v Moskvě rukopoložen na biskupa sevastopolského a vikáře tauridské renovační eparchie. Světiteli byli metropolita Antonin (Granovskij) a arcibiskup Ioann (Albinskij). Dne 14. února byl vybrán biskupem tauridským a simferopolským.

Roku 1923 byl povýšen na arcibiskupa.

Dne 26. června 1924 vykonal pokání a byl patriarchou Tichonem přijat zpět do jurisdikce Moskevského patriarchátu v hodnosti biskupa. Stal se biskupem kerčským a dočasným správcem tauridské eparchie.

Dne 12. dubna 1925 podepsal akt předání nejvyšší církevní moci metropolitu Petru (Poljanskému).

V letech 1925–1926 pobýval v Oděse.

Od října 1926 dočasně spravoval rylský vikariát kurské eparchie.

Dne 25. června 1930 byl ustanoven biskupem kostanajským a vikářem čeljabinské eparchie. Dne 24. prosince 1930 se stal biskupem suchiničským a vikářem kalužské eparchie.

Dne 12. září 1931 byl jmenován biskupem zlatoustským a vikářem sverdlovské eparchie. Od 23. října 1932 působil jako biskup kamenský a vikář donské eparchie.

Od 16. února 1933 dočasně spravoval bakuskou eparchii.

Dne 11. srpna 1933 byl ustanoven biskupem jelabužským a vikářem kazaňské eparchie. Dne 15. března 1934 byl po rozhodnutí Svatého synodu zřídit samostatnou kostanajskou eparchii ustanoven jejím eparchiálním biskupem.

Od 30. října 1935 byl biskupem aktobským a kostanajským. V září 1936 se stal biskupem petropavlským a vikářem omské eparchie.

Od 16. října 1936 sloužil jako biskup mogilevský.

Dne 3. října 1937 byl zatčen. Byl obviněn z kontrarevoluční činnosti, což odmítl. Dne 31. října byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 3. prosince.