Austrálie na letních olympijských hrách

Austrálie na letních olympijských hrách
Vlajka výpravy
Vlajka výpravy
IOC kódAUS
Počet účastí30
Zlatá Stříbrná Bronzová Celkem
182 192 226 600
NOVOlympijský výbor Austrálie

Austrálie na letních olympijských hrách startovala celkem 30krát, poprvé na Olympijských hrách v Aténách roku 1896 a od té doby vyslala své sportovce na všechny následující letní olympijské hry. V letech 1908 a 1912 se Austrálie her účastnila společně s Novým Zélandem pod názvem Australasie.

Toto je přehled účastí, medailového zisku a vlajkonošů na dané sportovní události.

Historie

Slavnostní představení outfitu australských sportovců před Letními olympijskými hrami 2016 v Riu
Australský olympijský tým atletů na LOH 1932 s tradičními tmavě zelenými, žlutě zdobenými saky. Stejnou kolekci použili sportovci na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně[1]

Austrálie se dosud zúčastnila všech letních olympijských her. Novozélanďan Leonard Cuff, atletický funkcionář, společně s baronem Pierrem de Coubertinem a předsedou Anglické amatérské atletické federace Charlesem Herbertem zajistil, aby byla oblast Australasie zastoupena již na prvních zasedáních Mezinárodního olympijského výboru v roce 1894. Ačkoli se původně předpokládalo, že se žádný australský (a ani novozélandský) sportovec nebude moci her v roce 1896 zúčastnit, Edwin Flack, australský účetní a amatérský atlet pracující v Londýně, si dokázal zařídit dovolenou a odcestoval do Athén, kde reprezentoval Austrálii a nakonec zvítězil v bězích na 800 a 1500 metrů.[2] Austrálie a Nový Zéland byly v Mezinárodním olympijském výboru společně zastoupeny pod názvem Australasie až do roku 1920, přestože na hrách v letech 1908 a 1912 země soutěžily jako samostatné výpravy. Od roku 1920 obě země soutěží samostatně.[3]

Austrálie se stala první zemí na jižní polokouli, která hostila olympijské hry – letní olympiáda se zde konala v roce 1956 v Melbourne a podruhé v roce 2000 v Sydney. Třetí letní olympijské hry se v Austrálii mají dle předpoklad uskutečnit v roce 2032 v Brisbane.[3]

Austrálie dosahovala na letních olympijských hrách často nadprůměrných výsledků, tyto výsledky ovšem byly přerušeny na hrách v roce 1976. Po sérii her, kde Austrálie získávala nejméně pět zlatých a celkově sedmnáct medailí (od roku 1956), nezískala v tomto roce ani jednu zlatou a celkem jen pět medailí. Stalo se tak poprvé od olympiády v roce 1936, že Austrálie nezískala žádné zlato. Tato skutečnost vyvolala v zemi silnou odezvu a vedla v roce 1981 k založení Australského institutu sportu (AIS). Od té doby Austrálie zaznamenala zisk méně než 20 medailí pouze jednou – na olympiádě v roce 1988, a od té doby také získala na každé letní olympiádě nejméně tři zlaté medaile, přičemž jejich průměrný zisk činí 11 zlatých medailí na hry.[4][5]

Pořádání Olympijských her

Pořádané hry

Austrálie pořádala letní olympijské hry dvakrát a bude pořádat potřetí v roce 2032:

Olympijské hry Město Doba pořádání Počet zemí Účastníků Soutěží
Letní olympijské hry 1956 Melbourne 22. listopadu – 8. prosince 72 3 314 151
Letní olympijské hry 2000 Sydney 15. září – 1. října 199 10 651 300
Letní olympijské hry 2032 Brisbane 23. července – 8. srpna TBA TBA TBA

Neúspěšné pokusy o pořadatelství

Austrálie se neúspěšně ucházela o pořadatelství letních olympijských her celkem třikát:[3]

Olympijské hry Navrhované město Vybrané město
Letní olympijské hry 1988 Melbourne Soul
Letní olympijské hry 1992 Brisbane Barcelona
Letní olympijské hry 1996 Melbourne Atlanta

Účast na Letních olympijských hrách

Dějiště LOH LOH Vlajkonoš Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Celkem
Řecko 1896 Athény LOH 1896 nebyl 2 2
Francie 1900 Paříž LOH 1900 nebyl 2 3 5
USA 1904 St. Louis LOH 1904 nebyl 3 1 4
Spojené království 1908 Londýn LOH 1908 Henry St Aubyn Murray 1 2 2 5
Švédsko 1912 Stockholm LOH 1912 Malcolm Champion 2 2 3 7
Belgie 1920 Antverpy LOH 1920 George Parker 2 1 3
Francie 1924 Paříž LOH 1924 Edwin Carr 3 1 2 6
Nizozemsko 1928 Amsterdam LOH 1928 Bobby Pearce 1 2 1 4
USA 1932 Los Angeles LOH 1932 Boy Charlton 3 1 1 5
Německo 1936 Německo LOH 1936 Dunc Gray 1 1
Spojené království 1948 Londýn LOH 1948 Les McKay 2 6 5 13
Finsko 1952 Helsinky LOH 1952 Merv Wood 6 2 3 11
Austrálie 1956 Melbourne LOH 1956 Merv Wood 13 8 14 35
Itálie 1960 Řím LOH 1960 Jock Sturrock 8 8 6 22
Japonsko 1964 Tokio LOH 1964 Ivan Lund 6 2 10 18
Mexiko 1968 Ciudad de México LOH 1968 Bill Roycroft 5 7 5 17
Německo 1972 Mnichov LOH 1972 Dennis Green 8 7 2 17
Kanada 1976 Montréal LOH 1976 Raelene Boyleová 1 4 5
Sovětský svaz 1980 Moskva LOH 1980 Denise Robertson 2 2 5 9
USA 1984 Los Angeles LOH 1984 Wayne Roycroft 4 8 12 24
Jižní Korea 1988 Soul LOH 1988 Ric Charlesworth 3 6 5 14
Španělsko 1992 Barcelona LOH 1992 Jenny Donnet 7 9 11 27
USA 1996 Atlanta LOH 1996 Andrew Hoy 9 9 23 41
Austrálie 2000 Sydney LOH 2000 Andrew Gaze 16 25 17 58
Řecko 2004 Athény LOH 2004 Colin Beashel 17 16 17 50
Čína 2008 Peking LOH 2008 James Tomkins 14 15 17 46
Spojené království 2012 Londýn LOH 2012 Lauren Jacksonová 7 16 12 35
Brazílie 2016 Rio de Janeiro LOH 2016 Anna Mearesová (zahájení)
Kim Brennanová (ukončení)
8 11 10 29
Japonsko 2020 Tokio LOH 2020 Cate Campbellová
Patty Mills
17 7 22 46
Francie 2024 Paříž LOH 2024 Jessica Foxová
Eddie Ockenden
18 19 16 53
Celkem 30 182 192 226 600
Zdroj na Olympedia.org

Medaile dle sportů

Přehled medailových zisků v jednotlivých sportech
Sport Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkem
Plavání 76 78 76 230
Atletika 22 29 32 83
Cyklistika 18 21 21 60
Jachting 13 11 8 32
Veslování 13 15 17 45
Kanoistika 8 9 15 32
Jezdectví 6 5 4 15
Střelba 5 4 3 12
Pozemní hokej 4 1 5 10
Potápění 3 4 8 15
Skateboarding 2 1 1 4
Tenis 2 1 4 7
Triatlon 1 2 2 5
Vodní pólo 1 1 2 4
Vzpírání 1 1 2 4
Plážový volejbal 1 1 1 3
Taekwondo 1 1 0 2
Lukostřelba 1 0 1 2
Moderní pětiboj 1 0 0 1
Ragby 7 1 0 1 2
Basketbal 0 3 4 7
Box 0 1 6 7
Softball 0 1 3 4
Wrestling 0 1 1 2
Dálkové plavání 0 1 1 2
Surfing 0 1 1 2
Baseball 0 0 1 1
Gymnastika 0 0 1 1
Judo 0 0 1 1
Celkem (30 účastí) 182 192 226 600

Tyto celkové počty nezahrnují 11 medailí uznávaných Australským olympijským výborem: 10 medailí (3 zlaté, 4 stříbrné a 3 bronzové) získali Australané jako členové společného týmu Australasie v letech 1908 a 1912 (8 individuálně, 1 jako výhradně australský tým a 1 jako kombinovaný tým) a 1 bronzovou medaili získanou Edwinem Flackem v tenise roku 1896. Australský olympijský výbor tedy uznává, že Austrálie získala na letních olympijských hrách celkem 611 medailí (185 zlatých, 196 stříbrných a 230 bronzových).

Členství v MOV

Austrálie má dva aktivní a dva čestné členy Mezinárodního olympijského výboru (IOC). Mezi aktivní členy patří právník John Coates zvolen členem IOC v roce 2001, kterého v roce 2013 následoval trojnásobný olympijský vítěz ve veslování James Tomkins, který byl o rok dříve zvolen do atletické komise IOC.

V roce 1977 byl sprinter Kevan Gosper zvolen členem IOC. Jeho členství skončilo v roce 2013 a od roku 2014 je pouze čestným členem. Druhým čestným členem je kanoista Phillip Coles, který byl zvolen členem IOC v roce 1982. Jeho členství skončilo v roce 2012.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Australia at the Olympics na anglické Wikipedii.

  1. Australian Olympic Committee: Athletes thrilled with Opening Ceremony uniform. web.archive.org [online]. 2017-07-29 [cit. 2025-04-19]. Dostupné online. 
  2. CORPORATENAME=NATIONAL MUSEUM OF AUSTRALIA; ADDRESS=LAWSON CRESCENT, Acton Peninsula. National Museum of Australia - Australia’s first Olympian. www.nma.gov.au [online]. [cit. 2025-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c 100 years of the AOC. Australian Olympic Committee [online]. [cit. 2025-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Australian Olympic Medal Tally. www.topendsports.com [online]. [cit. 2025-04-19]. Dostupné online. 
  5. Forty years ago a devastating Olympic performance launched the AIS. Now athletes fear the institute is an 'empty shell'. ABC News. 2021-01-24. Dostupné online [cit. 2025-04-19]. (anglicky) 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya