Bitva u Nedao
Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Rugiů, Herulů,[1] Svébů a snad i Skirů a Ostrogótů. Všichni tito Germáni byli bývalí vazalové Hunů. Hunové v této bitvě byli poraženi. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše.[2] Po smrti mocného hunského vládce Attily v roce 453 ztratila říše Hunů svou soudržnost, protože mezi syny zesnulého Attily nastal boj o vládu nad říší, tím se jednota Hunů tříštila. Germánské kmeny, které byly vazaly Hunů, z této situace chtěly vytěžit a získat na Hunech nezávislost.[1] Po sjednocení germánských kmenů se vedení koalice ujal Ardarich[1], král Gepidů, kdysi hlavní Attilův poradce. Do čela Hunů se postavil jejich král, Attilův syn Ellak. Germánské kmeny se s Huny střetly v Panonii u řeky Nedao v roce 454. Je pravděpodobné, že germánské kmeny podporoval východořímský císař Marcianus.[1] Hunové v této bitvě byli poraženi a jejich vůdce Ellak zabit. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše. Informace o této bitvě se dochovaly zásluhou knihy gótského historika Jordanese De origine actibusque Getarum, kterou sepsal v 6. století na základě dochovaných zbytků Cassiodorových dějin Gótů.[3] Místo, kde se v Panonii bitva odehrála, je dnes neznámé. Naposledy se pokusil místo bitvy identifikovat rakouský historik Otto John Maenchen-Helfen. Podle všech jemu dostupných informací za pravděpodobné místo bitvy určil blíže neznámý přítok řeky Sávy v jižní Panonii.[4] Vládu po Ellakovi převzal jeho bratr Dengizich,[5] který Huny zreorganizoval a vedl do boje na východ proti východořímské říši, kde roku 469 byl poražen a zabit v Thrákii.[6] Po jeho smrti Hunové mizí z historie, patrně se smísili s jinými etnickými skupinami, jako např. Protobulhary. Pokusy o lokalizaci
Reference
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Portal di Ensiklopedia Dunia
