Cosimo II. Medicejský

Cosimo II. medicejský
	Velkovévoda toskánský
	Portrét Cosima II. od Justa Sustermanse
Doba vlády	17. únor 1609 – 28. únor 1621
Korunovace	17. únor 1609
Narození	12. května 1590; Palác Pitti, Florencie, Toskánsko
Úmrtí	28. února 1621 (ve věku 30 let); Palác Pitti, Florencie, Toskánsko
Pohřben	bazilika San Lorenzo
Předchůdce	Ferdinand I. Medicejský
Nástupce	Ferdinand II. Medicejský
Manželka	Marie Magdalena Štýrská
Potomci	Ferdinand II; Gian Carlo; Margherita; Mattias; Francesco; Anna; Leopold
Rod	Medicejové
Otec	Ferdinand I. Medicejský
Matka	Kristina Lotrinská
Příbuzní	Kateřina Medicejská, Marie Magdalena Medicejská, Klaudie Medicejská, Karel Medicejský, Lorenzo de' Medici, Princess Eleonora de' Medici of Tuscany a Francesco di Ferdinando de' Medici (sourozenci); Cosimo III. Medicejský a Francesco Maria de' Medici, Duke of Rovere and Montefeltro (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cosimo II. Medicejský (12. května 1590 Florencie – 28. února 1621 Florencie) byl v letech 1609–1621 toskánský velkovévoda. Za své krátké vlády držel ochrannou ruku nad svým učitelem z dětství, Galileem Galileim. Zemřel ve věku 30 let na tuberkulózu.

Život

Jeho otec, toskánský velkovévoda Ferdinand I. Medicejský, mu ihned v mládí zajistil kvalitní vzdělání: hvězdář Galileo Galilei ho vyučoval v letech 1605 až 1608. V roce 1608 si vzal Marii Magdalenu Habsburskou, dceru arcivévody Karla II. Štýrského. Společně měli osm dětí. Během své vlády si čile dopisoval se svým dětským učitelem.^[3] Zemřel v pouhých 30 letech. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn Ferdinand II. Sám hrál jednu z důležitějších rolí ve válce o mantovské dědictví, ale zabránil zahraniční intervenci. Sám byl zdrženlivý ve vnitrostátní politice, ale vybudoval silné loďstvo.^[4] Toto loďstvo pod vedením admirálů Jacopa Inghiramiho a Giulia di Montaut kontrolovalo pohyb Turků ve Středozemním moři a díky tomu měl dobré vztahy s emírem Fakhrem ad-Dinem, prvním libanonským princem, a toto mu také přineslo obchodní výhody v Levantě.^[5]

Potomci

Maria Kristýna (24. srpna 1609 – 9. srpna 1632), svobodná a bezdětná
Ferdinand II. (14. července 1610 – 23. května 1670), velkovévoda toskánský od roku 1621 až do své smrti, ⚭ 1633 Viktorie della Rovere (7. února 1622 – 5. března 1694)
Gian Carlo (24. července 1611 – 22. ledna 1663), kardinál
Markéta (31. května 1612 – 6. února 1679), ⚭ 1628 Odoardo I. Farnese (28. dubna 1612 – 11. září 1646), vévoda z Parmy, Piacenzy a Castra
Mattias (9. května 1613 – 11. října 1667), guvernér Sieny, svobodný a bezdětný
Francesco (16. října 1614 – 25. července 1634), svobodný a bezdětný
Anna (21. července 1616 – 11. září 1676), ⚭ 1646 Ferdinand Karel Tyrolský (17. května 1628 – 30. prosince 1662), rakouský arcivévoda, tyrolský hrabě
Leopold (6. listopadu 1617 – 10. listopadu 1675), kardinál