David Marshall
David Saul Marshall (rodným jménem David Saul Mashal; 12. března 1908 – 12. prosince 1995) byl singapurský politik, diplomat a právník, první singapurský ministerský předseda v letech 1955 až 1956.[1] ŽivotMarshall se narodil v Singapuru v roce 1908, sefardským židovským rodičům Saulu Nassimu Mashalovi a Floře Ezekiel Kahnové, kteří se přistěhovali do Singapuru z Bagdádu. Původní příjmení Mashal si anglicizoval na Marshall v roce 1920. Měl nejméně šest sourozenců. Marshall dostal přísnou ortodoxní židovskou výchovu a poté navštěvoval katolické a anglikánské střední školy v Singapuru.[2] Následně vystudoval práva na University of London.[3] Po absolvování se v roce 1937 vrátil do Singapuru, kde zahájil advokátní kariéru. V roce 1938, rozhořčen německou okupací Československa, se Marshall dobrovolně přihlásil k vojenské službě v tzv. Straits Settlements Volunteer Force. Tyto dobrovolnické jednotky byly složené převážně z Evropanů žijících v Asii. Dostal se však do konfliktu s velením a byl dokonce zatčen vojenskou policií poté, co protestoval proti tomu, že dobrovolníci klasifikovaní jako „asijští“ dostávají oproti Evropanům jen poloviční žold. Přesto se v únoru 1942 zúčastnil závěru bitvy o Singapur, v níž britské síly podlehly císařské japonské armádě. Po britské kapitulaci se Marshall stal válečným zajatcem.[4] Zpočátku byl internován ve vězení Changi na severu Singapuru, později byl poslán do tábora nucených prací v Japonsku.[2] Když Marshall vzpomínal na zajetí, poznamenal:
Většina Marshallovy nejbližší rodiny emigrovala do Austrálie před začátkem války. Po skončení války Marshall za svou rodinou do Austrálie odjel, ale v roce 1946 se vrátil do Singapuru. Stal se úspěšným právníkem. Byl u soudů známý svou výmluvností. Zajistil 99 osvobození ze 100 případů, které obhajoval před porotou. Když singapurský premiér Lee Kuan Yew v roce 1969 zrušil u soudů poroty, uváděl právě tuto Marshallovu bilanci jako důkaz zranitelnosti takového soudního systému. V dubnu 1955 Marshall vedl do prvních singapurských parlamentních voleb labouristy (Labour Front).[5] Dosáhl s nimi těsného vítězství. Vytvořil menšinovou středolevicovou vládu a stal se premiérem. Odstoupil v dubnu 1956 po neúspěšné cestě do Londýna, kde chtěl vyjednávat o úplné samosprávě Singapuru a navzdory očekávání byl spražen a podroben značné kritice za stav, v němž se Singapur nachází. Nahradil ho pak Lim Yew Hock, který provedl řadu tvrdých zásahů zejména proti odborům. Po rezignaci Marshall navštívil komunistickou Čínu. Pobyl v ní dva měsíce, na pozvání čínského premiéra Čou En-laje. Marshall byl u té příležitosti kontaktovaný zástupcem skupiny více než 400 ruských Židů, které čínské úřady odmítaly pustit ze Šanghaje. Intervenoval v této věci u Čou En-laje a dosáhl propuštění skupiny.[6] Po návratu z Číny zůstal řadovým labouristickým poslancem. V roce 1957 však opustil stranu i parlament a 7. listopadu 1957 založil novou levicovou stranu – Dělnickou stranu Singapuru (Workers' Party of Singapore). V roce 1961 vyhrál doplňovací volby v Ansonu a stal se znovu poslancem.[3] Post však ztratil v řádných volbách roku 1963 a vrátil se k advokátské kariéře. V 70. letech vstoupil do diplomatických služeb. V letech 1978–1993 působil jako singapurský velvyslanec ve Francii, Portugalsku, Španělsku a Švýcarsku. Jako velvyslanec vždy hájil vládní linii, přestože jeho opoziční názory vůči diktátorovi Lee Kuan Yewovi byly všeobecně známy.[7] Měl čtyři děti: Ruth Ann Marshall (dcera), Sarah Farha Marshall (dcera), Joanna Tamar Marshall (dcera) a Jonathan Mark Marshall (syn).[8] Zemřel v roce 1995 na rakovinu plic. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku David Marshall (Singaporean politician) na anglické Wikipedii.
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
Portal di Ensiklopedia Dunia
