Dušan Lajović

Dušan Lajović
Dušan Lajović ve Wimbledonu 2017
Přezdívka	Dutzi
Stát	Srbsko Srbsko
Datum narození	30. června 1990 (35 let)
Místo narození	Bělehrad, SR Srbsko, Jugoslávie
Bydliště	Stara Pazova, Srbsko
Výška	183 cm
Hmotnost	79 kg
Profesionál od	2007
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	8 813 760 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	206–262
Tituly	2 ATP, 7 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění	23. místo (29. dubna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2021)
French Open	4. kolo (2014)
Wimbledon	2. kolo (2014, 2017, 2021, 2022)
US Open	3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů	46–89
Tituly	2 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění	82. místo (21. září 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2017)
French Open	čtvrtfinále (2019)
Wimbledon	2. kolo (2018)
US Open	2. kolo (2014, 2018)
Týmové soutěže
Davis Cup	finále (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240123a23. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Lajović (srbsky Душан Лајовић, Dušan Lajović; narozený 30. června 1990 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.^[1] Na grandslamu hrál osmifinále French Open 2014 a Australian Open 2021.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2019 na 23. místě a ve čtyřhře pak v září 2020 na 82. místě. Trénuje ho José Perlas. Dříve tuto roli plnil Jan Velthuis.^[2]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 utkáním 1. kola Světové skupiny v Niši proti Švédsku, v němž za rozhodnutého stavu ve prospěch Srbů vyhrál poslední singl proti Filipu Prpicovi. Ve finále Davis Cupu 2013 poprvé plnil roli týmové dvojky, ale oba singly proti Berdychovi i Štěpánkovi prohrál. Titul tak připadl České republice v poměru 3:2 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 13–10 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[3]

S tenisem začal v sedmi letech. V minulosti také trénoval v Barceloně při Katalánské tenisové federaci. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše postaven v lednu 2008 na 132. místě.

K sezóně 2014 se pohyboval především na nižších tenisových okruzích – challengerech ATP a okruhu ITF, na němž si první titul připsal v srpnu 2009. Ve finále v srbském Somboru tehdy porazil krajana Aleksandara Sloviće. Premiérový triumf na challengeru přišel o čtyři roky později, když v srpnu 2012 dokázal vyhrát uzbecký turnaj v Samarkandu. V boji o titul přehrál Uzbeka Farrukha Dustova. Druhý pak přidal v červnu 2013 v italské Caltanissettě, kde ve finálovém duelu zdolal nizozemského hráče Robina Haaseho. Třetí trofej si odvezl v listopadu 2013 ze Soulu, když do boje o titul nenastoupil Němec Julian Reister.

V rámci ATP World Tour se v sezóně 2011 z kvalifikace probojoval do hlavní soutěže moskevského Kremlin Cupu, kde v úvodním kole po třísetovém průběhu nestačil na americkou turnajovou pětku Alexe Bogomolova. Čtvrtfinále si jako kvalifikant zahrál na St. Petersburg Open. Po výhrách nad Francouzem Jérémym Chardym a Izraelcem Dudi Selou skončil opět na raketě Bogomolova, když dokázal získat pouze tři gamy. V roce 2012 navázal spolupráci s trenérem Borisem Bošnjakovićem a odehrál první utkání v Davisově poháru. V sezóně 2013 si hlavní soutěže turnajů ATP zahrál na chilském VTR Open, argentinském Copa Claro, acapulském Abierto Mexicano Telcel a ATP Vegeta Croatia Open Umag. Ve všech případech nepřešel první kolo.

První singlovou trofej na túře ATP vybojoval během červencového Croatia Open Umag 2019, hraného na antuce, kde ve finále zdolal 30letého maďarského kvalifikanta Attilu Balázse po zvládnutých závěrečných fázích obou setů.^[4]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	21. dubna 2019	Monte-Carlo, Monako	antuka	Fabio Fognini	3–6, 4–6
Vítěz	1.	21. července 2019	Umag, Chorvatsko	antuka	Attila Balázs	7–5, 7–5
Vítěz	3.	23. dubna 2023	Banja Luka, Bosna a Hercegovina	antuka	Andrej Rubljov	6–3, 4–6, 6–4

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	27. července 2014	Umag, Chorvatsko	antuka	Franko Škugor	František Čermák Lukáš Rosol	4–6, 6–7(5–7)
Vítěz	1.	3. května 2015	Istanbul, Turecko	antuka	Radu Albot	Robert Lindstedt Jürgen Melzer	6–4, 7–6(7–2)
Vítěz	2.	29. září 2019	Čcheng-tu, Čína	tvrdý	Nikola Ćaćić	Jonatan Erlich Fabrice Martin	7–6(11–9), 3–6, [10–3]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	10. srpna 2009	Sombor, Srbsko	antuka	Aleksandar Slović	6–3, 6–4
Finalista	1.	14. června 2010	Bělehrad, Srbsko	antuka	Oleksandr Nedověsov	4–6, 2–6
Vítěz	2.	2. srpna 2010	Novi Sad, Srbsko	antuka	Aldin Šetkić	6–0, 4–6, 6–3
Finalista	2.	22. srpna 2010	Este, Itálie	antuka	Matteo Viola	5–7, 1–6
Finalista	3.	31. října 2010	Káhira, Egypt	antuka	Miljan Zekić	1–6, 6–3, 4–6
Vítěz	3.	19. března 2011	Cividino, Itálie	tvrdý	Andrea Stoppini	3–6, 6–4, 6–3
Vítěz	4.	25. března 2011	Foggia, Itálie	antuka	Walter Trusendi	6–2, 6–7(7–9), 6–2
Vítěz	5.	2. října 2011	Umag, Chorvatsko	antuka	Andrej Kuzněcov	6–4, 0–6, 7–5
Finalista	4.	29. července 2012	Orbetello, Itálie	antuka	Roberto Bautista Agut	3–6, 1–6
Vítěz	6.	11. srpna 2012	Samarkand, Uzbekistán	antuka	Farrukh Dustov	6–3, 6–2
Vítěz	7.	9. června 2013	Caltanissetta, Itálie	antuka	Robin Haase	7–6(7–4), 6–3
Finalista	5.	16. června 2013	Blois, Francie	antuka	Julian Reister	1–6, 7–6(7–3), 6–7(2–7)
Vítěz	8.	3. listopadu 2013	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Julian Reister	bez boje
Vítěz	9.	20. září 2015	Banja Luka, Bosna a Hercegovina	tvrdý	Victor Hănescu	7–6(7–5), 7–6(7–5)
Vítěz	10.	15. července 2017	Båstad, Švédsko	antuka	Leonardo Mayer	6–2, 7–6(7–4)
Vítěz	11.	1. dubna 2018	Le Gosier, Francie	tvrdý	Denis Kudla	6–4, 6–0
Vítěz	12.	prosinec 2022	Maspalomas, Španělsko	antuka	Steven Diez	6–1, 6–4

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	29. června 2008	Bělehrad, Srbsko	antuka	Nikola Čačić	David Savić Miljan Zekić	7–6(8–6), 3–6, [10–8]
Finalista	1.	25. října 2009	Káhira, Egypt	antuka	Nikola Ćirić	Oscar Burrieza Lopez Javier Marti	4–6, 6–1, [9–11]
Vítěz	2.	16. května 2010	Sarajevo, Bosna a Hercegovina	antuka	Miljan Zekić	Mirza Bašić Zlatan Kadrić	6–3, 6–4
Vítěz	3.	15. srpna 2010	Novi Sad, Srbsko	antuka	Ilija Vučić	Javier Herrera-Eguiluz Brendan Moore	7–5, 5–7, [10–8]
Vítěz	4.	24. října 2010	Káhira, Egypt	antuka	Miljan Zekić	Alexandr Lobkov Alexandr Rumjancev	7–6(7–5), 7–6(10–8)
Finalista	2.	27. září 2015	Sibiu, Rumunsko	antuka	Ilija Bozoljac	Victor Crivoi Petru-Alexandru Luncanu	4–6, 3–6

Stav	č.	soutěž	povrch	spoluhráči	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	15.–17. listopadu 2013 Davis Cup Bělehrad, Srbsko	tvrdý (h)	Novak Djoković Nenad Zimonjić Ilija Bozoljac	Tomáš Berdych Radek Štěpánek Lukáš Rosol Jan Hájek	2–3 (detaily)
Vítěz	1.	12. ledna 2020 ATP Cup Sydney, Austrálie	tvrdý	Novak Djoković Nikola Milojević Viktor Troicki Nikola Ćaćić	Rafael Nadal Roberto Bautista Agut Pablo Carreño Busta Albert Ramos-Viñolas Feliciano López	2–1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Lajović na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dušan Lajović na Wikimedia Commons
• Dušan Lajović na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Dušan Lajović na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Dušan Lajović na stránkách Davis Cupu (anglicky)