Formule E 2014/2015

1. sezóna
mistrovství světa vozů Formule E
(2014/2015)
1. sezóna; mistrovství světa vozů Formule E; (2014/2015)
	Mistr světa Nelson Piquet Jr.
Obecné informace
Počet závodů	11
Počet pilotů	35
Počet týmů	10
Pohár jezdců
První	Nelson Piquet Jr.; (China Racing)
Druhý	Sébastien Buemi; (Renault e.Dams)
Třetí	Lucas di Grassi; (Audi Sport ABT Schaeffler)
Pohár týmů
První	Renault e.Dams
Formule E
	◄ 2015/2016►

Sezóna 2014/15 závodů Formule E (oficiálním názvem 2014–15 FIA Formula E season) byla historicky první sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.

Sezóna se skládala ze 11 závodů od 13. září 2014 do 28. června 2015, účastnilo se jí 10 týmů a 35 jezdců.^[1]

Vítězem mezi jezdci se stal až v posledním závodě Brazilec Nelson Piquet Jr. se 144 body, který za sebou nechal o jediný bod Švýcara Sébastiena Buemiho a o dalších 10 bodů krajana Lucase di Grassiho. Mezi týmy získal s pohodlným náskokem historicky první titul tým e.dams-Renault.

Monopost

Pro start nového šampionátu obdržely všechny týmy stejný monopost Spark-Renault SRT 01E. Vyrobila jej firma Spark Racing Technology dle návrhů designerů firmy Dallara. Elektrický motor dodal McLaren ze svého supersportu McLaren P1, bateriový systém vyvinuli v Williams Grand Prix Engineering a pětistupňovou převodovku ve firmě Hewland. Dodavatelem pneumatik byl Michelin.^[2]^[3]^[4] Pro sezónu 2014/15 si FIA objednala 42 elektrických vozů.^[5]

Týmy a jezdci

Tým	No.	Jezdci	Podniky	Testovací jezdci
Virgin Racing	2	Sam Bird	Vše
	3	Jaime Alguersuari	1–9
	3	Fabio Leimer	10–11
Mahindra Racing	5	Karun Chandhok	Vše
Mahindra Racing	21	Bruno Senna	Vše
Dragon Racing	6	Oriol Servià	1–4
	6	Loïc Duval	5–11
	7	Jérôme d'Ambrosio	Vše
e.dams Renault	8	Nicolas Prost	Vše
e.dams Renault	9	Sébastien Buemi	Vše
Trulli GP	10	Jarno Trulli	Vše
	18
		Michela Cerruti	1–4
		Vitantonio Liuzzi	5–9
		Alex Fontana	10–11
Audi Sport ABT	11	Lucas di Grassi	Vše
Audi Sport ABT	66	Daniel Abt	Vše
Venturi Grand Prix	23	Nick Heidfeld	Vše
Venturi Grand Prix	30	Stéphane Sarrazin	Vše
Andretti Autosport	27	Franck Montagny	1–2	Matthew Brabham
	27	Jean-Éric Vergne	3–11
	28	Charles Pic	1
		Matthew Brabham	2–3
		Marco Andretti	4
		Scott Speed	5–8
		Justin Wilson	9
		Simona de Silvestro	10–11
Amlin Aguri	55	Takuma Sató	1	Fabio Leimer
		António Félix da Costa	2–9
		Sakon Jamamoto	10–11
	77	Katherine Legge	1–2
	77	Salvador Durán	3–11
China Racing	88	Tung Che-pin	1–2	Antonio García
		Antonio García	3, 9
		Charles Pic	5–8
		Oliver Turvey	10–11
	99	Nelson Piquet Jr.	Vše

Průběh sezóny

Už první závod přinesl velké drama, když v poslední zatáčce posledního kola havaroval Nicolas Prost s Nickem Heidfeldem. Tento incident se stal ikonou první sezóny a i díky němu si pro historicky první výhru ve Formuli E dojel Brazilec Lucas di Grassi, hájící barvy týmu Audi Sport ABT. Ten si držel vedení v šampionátu jezdců až do Berlínské ePrix. Tam sice vyhrál, ale po závodě komisaři zjistili, že používal modifikované přední křídlo, tudíž byl diskvalifikován a celkové vedení převzal jeho krajan Nelson Piquet Jr. Další dva závody byly v režii trojice Piquet, Di Grassi a Buemi.

Poslední jmenovaný se titulu přiblížil nejvíc, když vyhrál první ze dvou závodů v Londýně a kvalifikoval se do posledního závodu na 6. místo. Jeho brazilští protivníci se kvůli zhoršujícím se podmínkám na trati nevešli ani do první desítky. Závod Švýcar kontroloval a i chvilku po pit stopech to vypadalo, že nakonec potřebnou pozici k titulu udrží. Jenže ještě totéž kolo udělal hodiny a předjel ho Burno Senna. Piquetovi se povedlo prokousat pořadím na osmou pozici. Ta mu zajišťovala titul, pokud by Buemi nepředjel pátého Sennu a málem se tak i nakonec v posledním kole závodu stalo, Senna však svoji pozici ubránil, a tak se stal Nelson Piquet Jr. prvním vítězem šampionátu Formule E.

Kalendář závodů

Sezóna obsahovala 11 závodů mezi zářím 2014 a červnem 2015. Původní kalendář, schválený v prosinci 2013, měl jen 10 závodů.^[6] V dubnu 2014 vypadl závod v Rio de Janeiro, který již dříve nahradil závod v Hongkongu, a odsunul závody v Los Angeles na 4. dubna.^[7] Dne 22. května 2014 se rozhodli zastupitelé Los Angeles, že závod uspořádají na 40 kilometrů vzdáleném modifikovaném okruhu v Long Beach.^[8] Na původně plánovaných 10 závodů se kalendář opět rozrostl dne 3. února 2015, kdy byl oznámen závod v Moskvě s termínem 6. června.^[9] 19. února 2015 byla pak ohlášena poslední změna, a to přidání jednoho závodu navíc v Londýně.^[10]

Závod	ePrix	Země	Trať	Datum
1	EPrix Pekingu	Čína	Beijing Olympic Green Circuit	13. září 2014
2	EPrix Putrajayi	Malajsie	Putrajaya Street Circuit	22. listopadu 2014
3	ePrix Punta del Este	Uruguay	Punta del Este Street Circuit	13. prosince 2014
4	ePrix Buenos Aires	Argentina	Puerto Madero Street Circuit	10. ledna 2015
5	ePrix Miami	Spojené státy americké	Biscayne Bay	14. března 2015
6	ePrix Long Beach	Spojené státy americké	Long Beach Street Circuit	4. dubna 2015
7	ePrix Monaka	Monako	Circuit de Monaco	9. května 2015
8	ePrix Berlína	Německo	Tempelhof Airport Street Circuit	23. května 2015
9	ePrix Moskvy	Rusko	Moscow Street Circuit	30. května 2015
10	ePrix Londýna závod 1	Spojené království	Battersea Park Circuit	27. června 2015
11	ePrix Londýna závod 2	Spojené království	Battersea Park Circuit	28. června 2015

Výsledky

ePrix

Závod	ePrix	Pole position	Nejrychlejší kolo	Vítězný jezdec	Vítězný tým	Výsledky
1	Peking	Nicolas Prost	Takuma Sató	Lucas di Grassi	Audi Sport ABT	Výsledky
2	Putrajaya	Nicolas Prost ^{[pozn. 1]}	Jaime Alguersuari	Sam Bird	Virgin Racing	Výsledky
3	Punta del Este	Jean-Éric Vergne	Daniel Abt	Sébastien Buemi	e.dams Renault	Výsledky
4	Buenos Aires	Sébastien Buemi	Sam Bird	António Félix da Costa	Amlin Aguri	Výsledky
5	Miami	Jean-Éric Vergne	Nelson Piquet Jr.	Nicolas Prost	e.dams Renault	Výsledky
6	Long Beach	Daniel Abt ^{[pozn. 2]}	Nicolas Prost	Nelson Piquet Jr.	NEXTEV TCR	Výsledky
7	Monako	Sébastien Buemi	Jean-Éric Vergne	Sébastien Buemi	e.dams Renault	Výsledky
8	Berlín	Jarno Trulli	Nelson Piquet Jr.	Jérôme d'Ambrosio ^{[pozn. 3]}	Dragon Racing	Výsledky
9	Moskva	Jean-Éric Vergne	Sébastien Buemi	Nelson Piquet Jr.	NEXTEV TCR	Výsledky
10	Londýn	Sébastien Buemi	Lucas di Grassi	Sébastien Buemi	e.dams Renault	Výsledky
11	Londýn	Stéphane Sarrazin	Sam Bird	Sam Bird ^{[pozn. 4]}	Virgin Racing	Výsledky

Poznámky

↑ Nicolas Prost zajel nejrychlejší kolo v kvalifikaci a získal tak 3 body do pořadí jezdců, ale protože byl v předchozím závodě penalizován posunem o 10 míst na startovním roštu vzad za způsobení kolize s Nickem Heidfeldem, startoval až z 11. místa a na pole position stál Oriol Servià, druhý v kvalifikaci.^[11] ^[12]
↑ Sébastien Buemi zajel nejrychlejší čas, ale všechny jeho výsledky byly anulovány kvůli překročení povoleného výkonu.
↑ Lucas di Grassi a tým Audi Sport Abt vyhráli závod, ale po něm byli diskvalifikováni, protože di Grassiho auto nesplňovalo technická pravidla.^[13]
↑ Stéphane Sarrazin a tým Venturi vyhráli závod, ale po něm obdrželi trest přičtení 49 sekund k výslednému času za překročení maximálního povoleného výkonu.^[14]

Pořadí jezdců

Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.

Pořadí v cíli	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.	9.	10.	Pole position	Nejrychlejší kolo
Body	25	18	15	12	10	8	6	4	2	1	3	2

Poř.	Jezdec	PEK	PUT	PDE	BUE	MIA	LBH	MCO	BER	MSC	LON		Body
1	Nelson Piquet Jr.	8	Ret	2	3	5	1^F	3^F	4^F	1^F	5^F	7^F	144
2	Sébastien Buemi	Ret	3	1	Ret	13	4	1	2^F	9^F	1	5^F	143
3	Lucas di Grassi	1^F	2	3	Ret	9	3	2	DSQ	2^F	4	6	133
4	Jérôme d'Ambrosio	6	5	8	14	4	6	5	1	11	2	2	113
5	Sam Bird	3	1	Ret	7	8	Ret^F	4	8	Ret	6	1	103
6	Nico Prost	12^†	4	7	2	1	14	6	10	8	7	10	88
7	Jean-Éric Vergne			14^†^F	6^F	18^†^F	2^F	Ret^F	7	4	3	16^†	70
8	António Félix da Costa		8	Ret	1	6	7	9	11	7			51
9	Loïc Duval					7	9	Ret	3	15	8	3	42
10	Bruno Senna	Ret^F	14^†^F	6	5^F	Ret^F	5	Ret	17	16	16	4	40
11	Daniel Abt	10	10	15	13^†	3	15	Ret	14	5	Ret	11	32
12	Nick Heidfeld	13^†	DSQ^F	10^F	8^F	12	11	10	5	3	13	Ret	31
13	Jaime Alguersuari	11	9	5	4	11	8	Ret	12	13			30
14	Stéphane Sarrazin	9	12	Ret	10	Ret	10	7	6	14	10	15	22
15	Scott Speed					2	Ret	12	13				18
16	Franck Montagny	2	DSQ										18
17	Karun Chandhok	5	6	13	Ret	14	12	13	18	12	12	13	18
18	Charles Pic	4				17	16	8	15^F				16
19	Oriol Servià	7	7	9	9								16
20	Jarno Trulli	Ret	16	4	Ret	15	Ret	11	19^†	18^†	15	Ret	15
21	Salvador Durán			16^F	DSQ	10^F	Ret	Ret^F	16	6	17	8	13
22	Oliver Turvey										9^F	9^F	4
23	Vitantonio Liuzzi					16	13	NC	9	17			2
24	Takuma Sató	Ret											2
25	Justin Wilson									10			1
26	Tung Che-pin	16	11		11								0
27	Simona de Silvestro										11	12	0
28	Antonio García			11						19			0
29	Michela Cerruti	14	Ret	12	Ret								0
30	Marco Andretti				12								0
31	Matthew Brabham		13	Ret									0
32	Fabio Leimer										14	Ret	0
33	Alex Fontana										Ret	14	0
34	Katherine Legge	15^F	15^F										0
35	Sakon Jamamoto										Ret^F	Ret	0
Poř.	Jezdec	PEK	PUT	PDE	BUE	MIA	LBH	MCO	BER	MSC	LON		Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

F – FanBoost

Pořadí týmů

Poř.	Tým	No.	PEK	PUT	PDE	BUE	MIA	LBH	MCO	BER	MSC	LON		Body
1	e.dams Renault	8	12^†	4	7	2	1	14	6	10	8	7	10	232
1	e.dams Renault	9	Ret	3	1	Ret	13	4	1	2^F	9^F	1	5^F	232
2	Dragon Racing	6	7	7	9	9	7	9	Ret	3	15	8	3	171
2	Dragon Racing	7	6	5	8	14	4	6	5	1	11	2	2	171
3	Audi Sport ABT	11	1^F	2	3	Ret	9	3	2	DSQ	2^F	4	6	165
3	Audi Sport ABT	66	10	10	15	13^†	3	15	Ret	14	5	Ret	11	165
4	NEXTEV TCR	88	16	11	11	11	17	16	8	15^F	19	9^F	9^F	152
4	NEXTEV TCR	99	8	Ret	2	3	5	1^F	3^F	4^F	1^F	5^F	7^F	152
5	Virgin Racing	2	3	1	Ret	7	8	Ret^F	4	8	Ret	6	1	133
5	Virgin Racing	3	11	9	5	4	11	8	Ret	12	13	14	Ret	133
6	Andretti Autosport	27	2	DSQ	14^†^F	6^F	18^†^F	2^F	Ret^F	7	4	3	16^†	119
6	Andretti Autosport	28	4	13	Ret	12	2	Ret	12	13	10	11	12	119
7	Amlin Aguri	55	Ret	8	Ret	1	6	7	9	11	7	Ret^F	Ret	66
7	Amlin Aguri	77	15^F	15^F	16^F	DSQ	10^F	Ret	Ret^F	16	6	17	8	66
8	Mahindra Racing	5	5	6	13	Ret	14	12	13	18	12	12	13	58
8	Mahindra Racing	21	Ret^F	14^†^F	6	5^F	Ret^F	5	Ret	17	16	16	4	58
9	Venturi	23	13^†	DSQ^F	10^F	8^F	12	11	10	5	3	13	Ret	53
9	Venturi	30	9	12	Ret	10	Ret	10	7	6	14	10	15	53
10	Trulli	10	Ret	16	4	Ret	15	Ret	11	19^†	18^†	15	Ret	17
10	Trulli	18	14	Ret	12	Ret	16	13	NC	9	17	Ret	14	17
Poř.	Tým	No.	PEK	PUT	PDE	BUE	MIA	LBH	MCO	BER	MSC	LON		Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

F – FanBoost

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014–15 Formula E season na anglické Wikipedii.

↑ Motorsport stats Formula E [online]. motorsportstats.com, 28 June 2015 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
↑ Michelin confirmed as official tyre supplier for FIA Formula E Championship. Formula E Operations. FIA Formula E Championship, 28 March 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05.
↑ Renault signs with Spark Racing Technology and Formula E Holdings as Technical Partner in the FIA Formula E Championship. Formula E Operations. FIA Formula E Championship, 15 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-12.
↑ Williams partners with Spark Racing Technology to provide battery expertise for the FIA Formula E Championship. WilliamsF1.com. Williams F1, 11 June 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 October 2014.
↑ Formula E buys 42 electric racers for 2014 circuit [online]. 18 November 2012. Dostupné online.
↑ The final 2013 meeting of the FIA World Motor Sport Council (WMSC) took place today (4 December) in Paris, France.. fia.com. Fédération Internationale de l'Automobile, 4 December 2013. Dostupné online [cit. 4 December 2013].
↑ FIA confirms Formula E updates following World Motor Sport Council. FIA Formula E Championship. Formula E Operations, 11 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Formula E to race at IndyCar and ex-F1 venue Long Beach. Autosport. Haymarket Publications, 22 May 2014. Dostupné online [cit. 22 May 2014].
↑ Formula E: Moscow ePrix puts series calendar back to 10 races. www.foxsports.com. FOXSports.com, 3 February 2015. Dostupné online [cit. 27 February 2015].
↑ WATKINS, Gary. Formula E London race to be a double-header in Battersea Park. Autosport. Haymarket Publications, 19 February 2015. Dostupné online [cit. 19 February 2015].
↑ VAN LEEUWEN, Andrew. Oriol Servia on pole, Nicolas Prost fastest. Autosport. Haymarket Publications, 22 November 2014. Dostupné online [cit. 28 December 2014].
↑ Nicolas Prost clinches pole position for the Putrajaya ePrix. FIA Formula E Championship. Formula E Operations, 22 November 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Di Grassi excluded from DHL Berlin ePrix [online]. Formula E Holdings, 23 May 2015 [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25.
↑ WATKINS, Gary. London Formula E: Nelson Piquet Jr wins title, Sam Bird wins race. Autosport. Haymarket Publications, 28 June 2015. Dostupné online [cit. 1 October 2016].