Globální pakt OSN o migraciGlobální pakt OSN o migraci (plným názvem Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci;[1] anglicky Global compact for safe, orderly and regular migration[2]) je globální dohoda v rámci OSN pro mezinárodní spolupráci v otázce migrace, zabývající se všemi jejími podstatnými aspekty.[3] Migrační pakt byl přijat na mezivládní konferenci v marockém Marrákeši, která se konala 10.–11. prosince 2018.[1] Konference se zúčastnilo 164 ze 193 členských států OSN. Poté byl definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince 2018, když 152 států hlasovalo pro, pět proti (Česko, Maďarsko, Polsko, Izrael, USA), dvanáct zemí se zdrželo hlasování (Švýcarsko, Rakousko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Chile, Singapur, Austrálie, Libye a Alžírsko).[4][5] Na začátku roku 2019 oznámil brazilský prezident Jair Bolsonaro odstoupení Brazílie od tohoto paktu.[6] Projednávání migračního paktu v členských státech OSNČeská vláda tento pakt na své schůzi dne 14. listopadu 2018 odmítla, což potvrdil ministr Richard Brabec. Premiér Andrej Babiš již předtím v Poslanecké sněmovně oznámil, že vláda má v úmyslu od paktu odstoupit. Svůj zamítavý postoj odůvodnila vláda tím, že v průběhu projednávání textu této dohody nebylo přihlédnuto k jejím připomínkám. Ministerstvo zahraničí v čele s Tomášem Petříčkem (ČSSD) dalo ve svém stanovisku najevo, že migrační pakt stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální. Vedle toho jasně nedefinuje základní pojmy, co je a není legální a nelegální migrace.[7] Podobný postoj zaujaly již předtím vlády Spojených států amerických, Rakouska, Maďarska a některých dalších států.[7] Později tento pakt odmítly také vlády Slovenska, Polska, Bulharska, Austrálie, Izraele, Chorvatska, Dominikánské republiky, Litvy, Estonska a Švýcarska.[8][9][10][11] V Německu, jehož vláda Angely Merkelové jako celek tento pakt – stejně jako vláda Francie – výrazně podporuje, se stal předmětem ostrých vnitropolitických diskusí. Jeden z kandidátů na post předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU), Jens Spahn, který je jako ministr zdravodnictví členem vlády (ale je známý svými kritickými postoji k masové imigraci do Německa), sdělil, že v poslaneckém klubu CDU/CSU v Německém spolkovém sněmu již proběhly intenzívní diskuse o migračním paktu. Spahn navrhl, aby byl tento pakt projednán na sjezdu strany svolaném na 7. prosince 2018 a aby bylo o něm hlasováno. Podle výsledku hlasování na sjezdu nevylučuje Spahn, že by podpis migračního paktu Německem mohl být odložen. Prohlásil, že „všechny otázky občanů (k tomuto paktu) patří na stůl a musí být zodpovězeny, jinak nás to politicky rychle dožene“.[12] Hlasování Valného shromáždění Pro Proti Zdrželi se Nehlasovali
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia
