Halberstadt je okresní město ve středním Německu, severně od pohoří Harz a asi 50 km jihozápadně od Magdeburgu s asi 39 000 obyvateli. Historické město bylo zčásti zničeno za druhé světové války a další část v období NDR zpustla a byla stržena. Zachovaly se však historicky i umělecky velmi významné kostely. Od roku 2010 k městu patří také známá šachová vesnice Schachdorf Ströbeck.
Historie
Roku 804 za Karla Velikého bylo založeno halberstadtské biskupství a v 10. století také město, jemuž však začal brzy konkurovat nedaleký Magdeburg. Roku 1005 začala stavba dómu Panny Marie, roku 1179 zničil město i dóm Jindřich Lev a roku 1239 začala nová stavba dómu, dokončená až 1491. Roku 1578 se stal administrátorem biskupství Heinrich Julius, který od roku 1583 v celém biskupství zavedl luterskoureformaci, takže ho papež odmítl potvrdit, a roku 1591 vyhnal všechny Židy. Julius byl vzdělaný a uměnímilovný panovník, který však v celém biskupství horlivě pronásledoval čarodějnictví a v letech 1590 - 1620 bylo ve 114 procesech upáleno přes 50 osob, včetně 24 žen. Ačkoli byl přísný protestant, byl velkým podporovatelem alchymistů, čímž si získal důvěru císaře Rudolfa II. a roku 1600 se stal jeho rádcem. Při jednom z pobytů v Praze roku 1613 zemřel. Za třicetileté války v roce 1629 obsadil město Albrecht z Valdštejna s císařským katolickým vojskem. Za moru v letech 1681/1682 zde zemřelo přes 2 100 lidí.
Roku 1938 zničili nacisté baroknísynagogu, z obav před požárem ji ale nevypálili, nýbrž Židé sami ji museli rozbořit. V dubnu 1945 byla část města zničena náletem, v 80. letech 20. století byla řada historických ulic tak zpustlá, že je město strhlo a nahradilo bytovkami. Vybombardované okolí dómu bylo zastavěno až v 90. letech 20. století.
Pamětihodnosti
Socha Rolanda v Halberstadtu
Dóm sv. Štěpána a sv. Sixta, trojlodní bazilika na křížovém půdorysu, se dvěma západními věžemi, je jedna z nejvýznamnějších staveb francouzské gotiky v Německu. Byl budován od roku 1239 na místě téměř stejně velké románské katedrály z roku 992, a to od západní strany. Ve 14. století byl postaven nový chór, teprve roku 1491 byla dokončena hlavní loď a dóm byl vysvěcen. Kostel vyniká bohatým vnitřním zařízením, jako je románský krucifix mezi Pannou Marií a Janem Evagelistou ve vítězném oblouku, pozdně gotická kamenná chórová přepážka, vrcholně gotické jsou sochy apoštolů a Zvěstování Panně Marii na sloupech v hlavní lodi, pozdně gotická socha svatého Erasma od sochaře Tilmana Riemenschneidera). Kapitulní sál je románského původu.
V přilehlém dómském muzeu je bohatý chrámový poklad, jedna z nejcennějších sbírek středověkých liturgických a votivních předmětů, mj. cyklus tapisérií s biblickými výjevy z doby kolem roku 1220.
Románská trojlodní basilika Panny Marie (Liebfrauenkirche) se stavěla od roku 1005 až do poloviny 12. století, věže jsou ze 13. století. Přes různé přestavby i poškození za války je kostel obdivuhodně zachován a má jedinečné plastiky a fresky. Mezi nejcennější patří polychromovaná galerie 12 apoštolů ze 12. století.
Gotický halový kostel sv. Martina z let 1260–1350
Románská basilika sv. Burcharda z roku 1210 a další.
středověká socha stojícího Rolanda ve zbroji, ochránce práv měšťanů; stojí před radnicí
Řada historických měšťanských domů, většinou hrázděných
