Holíč
Holíč (německy Weißkirchen/Holitsch, maďarsky Holics) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji. Žije v něm přibližně 11 tisíc[2] obyvatel. V roce 2001 se k české národnosti hlásilo 3,68 % obyvatel. HistoriePrvní písemná zmínka o Holíči je z roku 1205. Původní vodní hrad, postupně rozšiřovaný a přestavovaný až do podoby barokního holíčského zámku, býval významným vojenským opevněním. Dne 12. července 1315 došlo v předhradí k tzv. bitvě o Holíč mezi vojsky Matúše Čáka Trenčanského a Jana Lucemburského. V roce 1438 přiznal Albrecht Habsburský predikát "z Holíče" svému kancléři Kašparu Šlikovi a rod Šliků pak tento predikát užíval (hrabata z Holíče a Pasounu, německy Graf Schlik zu Bassano und Weißkirchen). Reálné stopy po působení tohoto rodu ale v Holíči nejsou. V roce 1627 hrad dobyl Gabriel Betlen. V roce 1736 statky v Holíči a Šaštíně koupil František Lotrinský, který v roce 1743 založil v Holíči první manufakturu na výrobu fajánse v rakouské monarchii. Holíčská keramika se tu vyráběla až do roku 1827. Bývalá budova manufaktury je dnes využívána jako Městská galerie. Statky Holíč a Šaštín, bývalé majetky císařské rodiny (12 975 ha lesní a zemědělské půdy), spravovalo po vzniku Československa ředitelství Státních lesů a statků v Praze.[5] Přírodní poměryMěsto se nachází v Záhorské nížině, nedaleko řeky Moravy, pět kilometrů od Hodonína a devět kilometrů od Skalice. Do katastrálního území obce zasahuje část chráněného areálu Búdkovianske rybníky a přírodní památka Kátovské rameno. Pamětihodnosti
Holíčská svatyně Podrobnější informace naleznete v článku Holíčská svatyně.
Na pahorku nad městem byla v roce 1988 objevena kamenná kultovní stavba kruhového půdorysu. 25 kamenů o výšce až 6,8 m bylo seřazeno ve dvou kruzích. Větší kruh se 16 kameny měl průměr 23 metrů. V menším kruhu se nacházelo 8 kamenů a uprostřed největší kámen. Část kamenů byla dekorovaná obrazy nástrojů a mytologickými scénami. Stáří se odhaduje na cca 5 500 let. Kresby na kamenech jsou podle prof. Le Rouxe z Francouzské akademie věd datovány nejpozději do doby železné, přičemž samotná kamenná kultovní stavba je mnohem starší. Nález je však i zpochybňován a jde údajně jen o pískovcové balvany, které byly v různé hloubce pod povrchem.[6] Osobnosti
Partnerská městaGalerie
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia