Jakob Ginzel

Jakob Ginzel
Narození	14. července 1792; Liberec; České království
Úmrtí	31. března 1862 (ve věku 69 let); Liberec; Rakouské císařství
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, kreslíř
Příbuzní	Franz Ginzel (bratr)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jakob Ginzel, křtěný Jacob Wenceslaus (14. července 1792, Liberec^[1] – 31. března 1862 Liberec^[2]), byl český malíř a kreslíř. Maloval zejména portréty, obrazy s náboženskou tematikou, žánry a betlémy, štafíroval oltáře. Kreslil knižní ilustrace.

Život a dílo

Jakob Ginzel se narodil v rodině truhláře Franze Ginzela a jeho manželky Kateřiny, rozené Ludwigové. Nejprve se vyučil truhlářem v dílně svého otcea. Malířem, řezbářem a rytcem byl jeho mladší, předčasně zemřelý bratr Franz Ginzel (1794–1827) a těmto disciplínám se věnovali i Jakubovi synové Hubert, Moritz a dcera Kateřina.

V letech 1814 – 1817 studoval Jakob malbu na pražské Akademii u Josefa Berglera. Od roku 1818 působil jako malíř ve svém rodném městě a v Drážďanech. Těžištěm jeho tvorby byly portréty, zejména významných měšťanů a bohatých podnikatelů z Liberce a z Jablonce nad Nisou, je jich evidováno véce než 400.^[3]^[4] Svou dekorativní malbou (tzv. štafírováním) zdobil též vyřezávanou oltářní architekturu a kazatelny. Namaloval řadu obrazů s náboženskou tematikou, zejména oltářní obrazy do severočeských kostelů (kostel svatého Vavřince v Dlouhém Mostě, kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích, kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou aj.).

Proslavil se především prostřednictvím různých malovaných betlémů, až do roku 1827 je vytvářel s pomocí svého bratra Franze, který vyráběl architektonické části, pohonné mechanismy a podlepoval a zpevňoval jednotlivé figury dřevem.^[5] Dále dělal kresebné návrhy pro litografické vystřihovací betlémy, které se na dřevěné (později překližkové) figury nalepovaly. Betlémy z jejich dílny se spolu s těmi, které vytvořil jeho současník a přítel, malíř a grafik Josef Führich, zapsaly do dějin severočeského betlémářství v oblasti Jizerských hor.

V roce 1839 se Jakob Ginzel s manželkou Johannou a syny Hubertem (̈*1821) a Moritzem (̈*1825) přestěhoval do Prahy.^[6] Začal kreslit ilustrace do časopisů a knih, spolupracoval s vydavatelem Josefem Rudlem. V Praze na Novém Městě si také otevřel malířskou a kreslířskou školu (Zeichnerlehranstalt), na níž vyučoval především kopírování akademických předloh, také své děti. Syn Hubert se v té době již tituloval Akademik. ^[7] Po nevalném úspěchu školy a pro nedostatek výtvarných zakázek se vrátil do Liberce, kde znovu otevřel svůj ateliér. K jeho nejvýznamnějším dílům patří dioráma Betléma z roku 1853.

Zemřel v Liberci v roce 1862 ve věku 69 let.

Zastoupení ve sbírkách

Oblastní galerie v Liberci
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Národní muzeum v Praze (olejomalba Poprsí starce)
Moravská galerie v Brně^[8]

Výstavy

1841 Liberecː pětičlenná rodina Ginzelů byla na kolektivní dobročinné výstavě zastoupena 13 obrazy a kresbami. Dávají představu o Jakobově repertoáru i o výuce na jeho školeː Jakob vystavil své kopie Madony podle Raffaela, Hlavu muže podle Carracciho a Ecce homo podle Corregia. Syn Hubert představil sedm studií, mj. zátiší s květinami i zátiší s ovocem, sestra Kateřina malovala květiny. Nejvýznamnější z rodiny, tehdy již zesnulý Franz Ginzel byl zastoupen olejomalbou ukřižovaného Krista.^[9] Oba synové zemřeli na prahu dospělosti.

1992 Jacob Ginzel (1792-1862): Obrazy a kresby (výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození), Oblastní galerie v Liberci

Galerie

Rozhovor před chalupou (před 1862)
Papírová figurka z vystřihovacího betléma
Portrét muže
Venkovské děti hrající si se štěnětem

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Ginzel na německé Wikipedii. (zčásti)

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Liberec
↑ Roman Karpaš, Kniha o Liberci. Dialog Liberec 2004, s. 101; ISBN 80-86761-13-4
↑ Österreichisches biographisches Lexikon, s. 444
↑ KRÁMSKÁ, Bohunka. Betlémy v libereckém muzeu. Betlémy a betlemáři 89. Březen 2013, roč. 23, čís. 3, s. 4.
↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu, datum v záhlaví formuláře
↑ Pražská policejní přihláška rodiny
↑ Portrét starého muže v úřednické uniformě, 1856
↑ Katalog der von der hohen Landesstelle bewilligten Kunstausstellung in Reichenberg 1841, č.kat. 1, 66, 67, 76, 120, 134, 137, 139, 140, 143, 151, 153, 170, 171^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

KRÁMSKÁ, Bohunka. Johann Florian Schäfer a Jakob Ginzel: nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství. In: Sborník Severočeského muzea : Historia (sv.11). Liberec: Severočeské muzeum, 1993. S. 85–94.
Výtisková Eva: Jacob Ginzel (1792-1862), soupis díla, katalogové údaje, OG Liberec 1992, ISBN 80-85050-09-9
Ginzel Jakob. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, s. 444.
Rudolf Müller: Ginzel, Jakob. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, s. 177–179.
Kühn, Karl Franz Dr.: Topographie der historischen und kunstgeschitlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brünn 1934, s.159-160, 181, 196, 206. 221, 247. 277. 288. 315.