Jakub Jan Trautzl

Jakub Jan Trautzl
Základní informace
Narození	22. února 1749 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	27. června 1834 (ve věku 85 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, spisovatel, dirigent, varhaník, katolický kněz a klavírista
Nástroje	varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Jan Trautzl, také Jakob Jan, řádovým jménem Jacobus, pseudonym Sapúto (22. února 1749 Židovice^[1] – 27. června 1834 Osek) byl český římskokatolický kněz, řeholník řádu cisterciáků, varhaník, hudební skladatel, spisovatel a pedagog.

Narodil se, v dnes již zaniklé obci Židovice u Mostu, v rodině domkáře. Měl neobyčejný hudební talent. Ještě před vstupem do oseckého kláštera hrál na flétnu, housle, hoboj, fagot, violoncello, kontrabas, klavír a varhany. Do kláštera vstoupil roku 1770. Od roku 1776 studoval teologii v Praze na cisterciácko-premonstrátském Studiu generale. Studium zakončil roku 1778 zkouškami a disputací z obecné historie. Téhož roku byl vysvěcen na kněze a vrátil se do Oseka.

Klášter plně využil jeho hudebního talentu. Prvních pět let byl sukcentorem a věnoval se chrámovému sboru. V roce 1782 složil novoroční operu Operetta pro novo anno k oslavě obnovení provozu osecké školy. Na základě úspěšného uvedení byl jmenován ředitelem kůru. Tuto funkci pak vykonával následujících 50 let s výjimkou roku 1808, kdy vyučoval matematiku a přírodní vědy na gymnáziu v Chomutově.

Byl to člověk všestranně talentovaný a měl neobyčejně široké spektrum zájmů. Věnoval se přírodním vědám, matematice, fyzice, geografii, botanice, ale i rébusům a šifrám. Velmi činný byl i na poli literárním. Napsal několik rozsáhlých básnických skladeb a mnoho drobnějších textů a libret ke svým kantátám a písním. Napsal přehled dějin oseckého kláštera a věnoval se soupisu (inventáři) oseckého archivu hudebnin. Neobyčejný význam mají jeho deníky (Trauzlova diária) z let 1807–1821, které mají na tisíc stran.

Zemřel v roce 1834 jako senior kláštera a jubilejní kněz. O jeho odkaz pečuje spolek Trautzlova umělecká společnost pod uměleckým vedením Plk. Mgr. Jana Zástěry, který se popularizaci jeho odkazu věnuje v rovině badatelské i aktivním uváděním jeho děl^[2].

Hudba v oseckém klášteře hrála významnou roli jako součást liturgie, ale kromě toho se v tomto klášteře mimořádným způsobem rozvíjela i neliturgická duchovní hudba a také tvorba čistě světská. Z Trautzlova díla se dochovalo šedesát sedm skladeb. Jsou to jak drobné skladbičky, tak i velké mše, rozsáhlé kantáty, oratoria, cykly klavírních sonát a komorní hudba i pro neobvyklé nástrojové sestavy.

Některé významné skladby:

• Operetta pro novo anno
• Saul
• Miserere
• Abel
• Pantomia de Abraham
• Menschenalter (klavírní cyklus)

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Jan Zástěra: Jakob Trautzl: Dies war mein letzter Ritt. Pohřební kantáta na hranici žánrů (dostupné zde)
• Jiří Mikuláš, Michaela Rossi-Žáčková: Hudební život v cisterciáckém klášteře Osek u Duchcova v 18. a první polovině 19. století. In: 900 let cisterciáckého řádu. Sborník z konference konané 28.-29.9.1998 v Břevnovském klášteře v Praze. Praha, Unicornis 2000, s. 297-308.

• Římskokatolická farnost Židovice

• Trautzlova společnost. Životopis