Jednotné Rusko
   Jednotné Rusko (rusky Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní konzervativní politická strana, která byla založena v prosinci 2001. Strana podporuje smíšenou ekonomiku a ekonomický nacionalismus. Předsedou strany je Dmitrij Medveděv. Strana dosáhla vrcholu v ruských parlamentních volbách v roce 2007, zatímco v posledních letech zaznamenala pokles její popularity. Jednotné Rusko mělo parlamentní většinu ve Státní dumě a ústavní většinu od roku 2003. Charakteristika a zapojení do politického systémuStrana vznikla sloučením Jednotné strany Ruska a Vlasti – Všeruské strany. Svůj „všenárodní“ a propodnikatelský program profiluje jako středový až pravicový. Přítomné jsou také prvky ruského nacionalismu. Oblibu strany zajišťuje hlavně Vladimir Putin, který jako kandidát této strany uspěl v prezidentských volbách (71 %). V současné době je také JR nejsilnější parlamentní stranou, má přes 1,5 milionů členů a v Dumě jí náleží 343 mandátů (54,2 % při volbách). IdeologieCentrismus a konzervatismusStrana jako svoji ideologii uvádí centrismus a konzervatizmus, ve vnitrostátní pozici pak pragmatismus, čímž se liší od mnohých ruských radikálních hnutí. Strana podporuje současnou kremelskou vládu (sama v ní zasedá). V parlamentních volbách představila tzv. Putinův plán. Národní konzervatismus a sekularismusStrana se profiluje jako národně a sociálně konzervativní, avšak zároveň respektuje práva etnických a národnostních menšin, které tvoří zhruba 1/4 ruské populace. Strana také podporuje náboženskou svobodu, včetně islámu, ke kterému se v Ruské federaci hlásí 10–15 % obyvatel. Řekli o straně
Historie strany Dříve se strana skládala z bloků Jednota (vůdcem Sergej Šojgu), Vlast (Jurij Lužkov) a Celé Rusko (Mintimer Šajmijev). V roce 2000 dosáhla již jednotná strana volebního úspěchu v prezidentských volbách. Před volbami do Dumy 2007 byla opozicí kritizována za zneužívání státní moci. Neúspěch ve volbách 2011Ve volbách 2011 obdržela strana historické minimum hlasů – o přibližně 15% méně než před 4 lety. Přesto si udržela většinu ve Státní dumě. Oznámení výsledků voleb bylo následováno masovými protesty v Moskvě, Petrohradu, Kaliningradu a dalších stovkách měst. Protestující si stojí za tím, že volby byly zfalšovány. Pokles podpory po důchodové reformě (2018)Poslanci strany v ruském parlamentu schválili návrh zákona o důchodové reformě, který v Rusku zvyšuje hranici penzijního věku. Nepopulární reforma byla důvodem porážky několika kandidátů Jednotného Ruska v gubernátorských volbách. Podepsala se i na propadu popularity prezidenta Putina, která v srpnu klesla na 62 procent proti 72 procentům v červnu, kdy vláda s návrhem přišla.[1] Kritika stranyJe známo, že 28. září 2010 prohlásil Boris Němcov ve vysílání Rádia Svoboda: „Celý národ ví, že je to strana zlodějů a korupčníků.“ Mnozí kritici strany používají alternativní název Strana podvodníků a zlodějů (rusky: Партия жуликов и воров, vyslov Pártija žúlikav i varóv zkratka ПЖиВ, čti pe že i ve), jenž vymyslel Alexej Navalnyj, který argumentoval tím, že ve straně je velké množství vysoce postavených úředníků a byznysmenů, kteří jsou tvářemi velkých hospodářských kauz. 2. února 2011 řekl Navalnyj následující: „Jednotné Rusko se mi moc nelíbí. Jednotné Rusko, to je strana korupce, to je strana podvodníků a zlodějů.“ Poté, co advokát Šotta Goradze pohrozil žalobou, Navalnyj uspořádal anketu, ve které 40 000 hlasujících označilo stranu za „podvodníky a zloděje“.[2] Na ruském internetu se rozvinula proti straně kampaň. Volební výsledkyStátní Duma
Prezidentské volby
Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg)
Portal di Ensiklopedia Dunia
