Juan Martín del Potro

Juan Martín del Potro
Juan Martin del Potro ve Wimbledonu 2016
Přezdívka	The Tower, La torre de Tandil, Delpo
Stát	Argentina Argentina
Datum narození	23. září 1988 (36 let)
Místo narození	Tandil, Argentina
Bydliště	Tandil, Argentina
Výška	198 cm
Hmotnost	97 kg
Profesionál od	2005
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	25 889 586 USD
Tenisová raketa	Wilson K Six One 95
Dvouhra
Poměr zápasů	439–174
Tituly	22 ATP
Nejvyšší umístění	3. místo (13. srpna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2009, 2012)
French Open	semifinále (2009, 2018)
Wimbledon	semifinále (2013)
US Open	vítěz (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	finále (2009)
Olympijské hry	stříbro (2016) bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	41–44
Tituly	1 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění	105. místo (25. května 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2006, 2007)
Wimbledon	1. kolo (2007, 2008)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210810a10. srpna 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
stříbro	Rio de Janeiro 2016	dvouhra mužů
bronz	Londýn 2012	dvouhra mužů

Juan Martín del Potro, přezdívaný jako „Delpo“^[1] (* 23. září 1988 Tandil) je argentinský tenista, stříbrný olympijský medailista z Riodejaneirských her a bronzový medailista z Londýnských her. Profesionální kariéru zahájil v sezóně 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvacet dva turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2018 na 3. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2009 na 105. místě.^[3] Trénuje ho Sebastian Prieto. Dříve tuto roli plnil Franco Davin. Poté, co ve světové klasifikaci dosáhl svého maxima, musel vynechat většinu sezóny 2010 pro dlouhodobé zranění zápěstí.

Jediný grandslamový titul si připsal na US Open 2009, když v semifinále porazil Nadala a v pětisetové bitvě o titul pak Rogera Federera. Stal se tak prvním tenistou, který oba hráče zdolal na jediném Grand Slamu. Až do zisku Wawrinkova premiérového majoru v lednu 2014 byl jediným hráčem mimo tzv. „velkou čtyřku“ – Djokoviće, Nadala, Federera a Murrayho, který od roku 2005 dokázal vyhrát singlový grandslamový titul. Představuje druhého Argentince a pátého nejmladšího šampióna na US Open v otevřené éře tenisu.^[4] V roce 2009 jej ve finále londýnského Turnaje mistrů zdolal Rus Nikolaj Davyděnko.

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 prvním kolem Světové skupiny proti Rakousku, v němž vyhrál dvouhru nad Jürgenem Melzerem. V roce 2016 plnil roli jedničky družstva, které poprvé historii vyhrálo Davisův pohár a Argentina se stala prvním jihoamerickým šampionem soutěže. V záhřebském finále přehráli Chorvatsko 3:2 na zápasy. Chorvat Marin Čilić byl přitom blízko zisku třetího rozhodujícího bodu, když nad del Potrem vedl již 2–0 na sety. Zbylou sadu se mu však získat nepodařilo a po téměř pětihodiném dramatu odešel poražen. V závěrečné dvouhře již dominoval Argentinec Federico Delbonis.^[5] Do dubna 2018 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 15–4 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.^[6]

Argentinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře vybojoval bronzovou medaili po výhře nad Srbem Novakem Djokovićem. Do smíšené čtyřhry nastoupil s Giselou Dulkovou, aby soutěž opustili ve čtvrtfinále po prohře od třetího nasazeného amerického páru Lisa Raymondová a Mike Bryan.

Zúčastnil se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry opět zdolal světovou jedničku Djokoviće a v semifinále přešel přes Rafaela Nadala. V utkání o zlato pak podlehl obhájci trofeje a světové dvojce Andymu Murraymu po čtyřsetovém průběhu. Finálové drama trvalo přes čtyři hodiny a oba aktéři si patnáctkrát prolomili svá podání. Argentinec hrál pod žebříčkovou ochranou, když se na dvorce vrátil v únoru 2016 po dlouhodobém zranění zápěstí. Během turnaje mu patřila 141. příčka na žebříčku.^[7] Spolu s Máximem Gonzálezem skončili v mužské čtyřhře ve druhém kole na raketách španělského páru a pozdějších olympijských vítězů Marca Lópeze a Rafaela Nadala.

Tenis začal hrát v sedmi letech.^[8] Debutové utkání v mužské soutěži odehrál v roce 2004, kdy mu bylo patnáct let^[9] a první výhru si připsal jako sedmnáctiletý v únoru 2006 nad 117. hráčem klasifikace Albertem Portasem na Delray Beach Open.^[10]

V sezóně 2008 vytvořil druhou nejdelší sérii vítězných zápasů, o jedno vítězství více dosáhl Nadal, a v rámci hráčů do 20 let druhou nejdelší sérii v otevřené éře, když neprohrál 23 utkání v řadě během šesti turnajů.^[9] Během ní se stal prvním tenistou v historii ATP, který získal první čtyři tituly právě na čtyřech odehraných turnajích, když mezi červencem a srpnem 2008 ovládl v řadě akce ve Stuttgartu, Kitzbühelu, Los Angeles a Washingtonu. Jeho vítězné tažení ukončil až ve čtvrtfinále US Open 2008 Andy Murray. Do elitní světové desítky žebříčku pak debutově pronikl 6. října 2008.

Po dosažení kariérního žebříčkového maxima, kdy v lednu 2010 figuroval na 4. příčce, vynechal většinu sezóny 2010 pro zranění pravého zápěstí.^[11][12] Na okruh se vrátil během roku 2011 a v lednu 2014 mu opět patřila 4. příčka. Následně však přerušil kariéru tentokrát pro poranění levého zápěstí, které mu stěžovalo kariéru již od roku 2012.^[13]

Po operaci a rekonvalescenci se pokusil odehrát lednové Apia International Sydney 2015 a Australian Open 2015, ale pokračující bolest v zápěstí jej vyřadila na další rok a vedla opět k chirurgickému zákroku během června 2015.^[14] Prvním zápasem po návratu se 15. února 2016 stal vítězný duel proti Denisu Kudlovi na Delray Beach Open 2016.^[15] V létě téže sezóny pak odehrál dvě bitvy proti Andymu Murraymu – na letní olympiádě mu podlehl ve finále a o měsíc později Skotovi porážku vrátil v pětisetovém klání glasgowského semifinále Davis Cupu, jež trvalo 5 hodin a 7 minut.

Premiérový titul ze série Masters získal na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells. Ve čtvrtfinále otočil nepříznivý průběh s Němcem Philippem Kohlschreiberem a po výhře nad Milosem Raonicem počtvrté v kariéře prošel do závěrečného boje o titul. V něm sehrál dramatický třísetový duel proti švýcarské světové jedničce Rogeru Federerovi, když odvrátil tři mečboly.^[16][17]

Do druhého kariérního finále grandslamu se probojoval opět ve Flushing Meadows na US Open 2018, kam přijel v roli světové trojky. Po čtvrtfinálové výhře nad jedenáctým nasazeným Johnem Isnerem mu v semifinále vzdal obhájce trofeje a světová jednička Rafael Nadal pro zranění kolena. V duelu Argentinec získal první dvě sady. Na třech ze čtyř předcházejících grandslamů přitom Španěl del Potra vyřadil.^[18] V boji o titul pak podlehl šestému nasazenému Srbu Novaku Djokovići po třísetovém průběhu. Srbský šampion navýšil poměr vzájemných duelů na 15–4, z toho dosáhl třinácté výhry v řadě a přeskočil Jihoameričana na žebříčku, když jej vystřídal na 3. příčce.^[19][20][21]

Narodil se roku 1988 v Tandil do rodiny veterináře a poloprofesionálního hráče rugby Daniela del Potra.^[8][22] Matka Patricia del Potrová je pedagožka. Má mladší sestru Julietu del Potrovou. Vyjma rodné španělštiny hovoří také anglicky a částečně italsky.^[3]

Prvním trenérem v dětství se stal Marcelo Gómez, který vedl v Tandilu narozené hráče Juana Mónaca, Mariana Zabaletu a Máxima Gonzáleze.^[8] Jeho tenisový talent rozpoznal bývalý italský tenista Ugo Colombini, který jej v počáteční fázi rozvíjející se kariéry trénoval a poté působil ve funkci del Potrova tenisového agenta.^[23]

Vyznáním je římský katolík.^[24]

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
Vítěz	2009	US Open	tvrdý	Roger Federer	3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista	2018	US Open	tvrdý	Novak Djoković	3–6, 6–7(4–7), 3–6

Medaile	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeř	Výsledek
Bronz	5. srpna 2012	Londýn, Spojené království	tráva	Novak Djoković	7–5, 6–4
Stříbro	14. srpna 2016	Rio de Janeiro, Brazílie	tvrdý	Andy Murray	5–7, 6–4, 2–6, 5–7

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Finalista	Výsledek
Vítěz	1.	20080713a13. července 2008	Stuttgart, Německo	antuka	Gasquet, RichardRichard Gasquet	6–4, 7–5
Vítěz	2.	20080720a20. července 2008	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Melzer, JürgenJürgen Melzer	6–2, 6–1
Vítěz	3.	20080810a10. srpna 2008	Los Angeles, Spojené státy	tvrdý	Roddick, AndyAndy Roddick	6–1, 7–6(7–2)
Vítěz	4.	20080817a17. srpna 2008	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Troicki, ViktorViktor Troicki	6–3, 6–3
Finalista	1.	20081005a5. října 2008	Tokio, Japonsko	tvrdý	Berdych, TomášTomáš Berdych	1–6, 4–6
Vítěz	5.	20090117a17. ledna 2009	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Querrey, SamSam Querrey	6–4, 6–4
Vítěz	6.	20090809a9. srpna 2009	Washington, D.C., Spojené státy (2)	tvrdý	Roddick, AndyAndy Roddick	3–6, 7–5, 7–6(8–6)
Finalista	2.	20090816a16. srpna 2009	Montreal, Kanada	tvrdý	Murray, AndyAndy Murray	7–6(7–4), 6–7(3–7), 1–6
Vítěz	7.	20090914a14. září 2009	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Federer, RogerRoger Federer	3–6, 7–6(7–5), 4–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista	3.	20091129a29. listopadu 2009	Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království	tvrdý (h)	Davyděnko, NikolajNikolaj Davyděnko	3–6, 4–6
Vítěz	8.	20110227a27. února 2011	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Tipsarević, JankoJanko Tipsarević	6–4, 6–4
Vítěz	9.	20110501a1. května 2011	Estoril, Portugalsko	antuka	Verdasco, FernandoFernando Verdasco	6–2, 6–2
Finalista	4.	20111030a30. října 2011	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Tsonga, Jo-WilfriedJo-Wilfried Tsonga	7–6(7–5), 3–6, 4–6
Finalista	5.	20120219a19. února 2012	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Federer, RogerRoger Federer	1–6, 4–6
Vítěz	10.	20120226a26. února 2012	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Michaël Llodra	6–4, 6–4
Vítěz	11.	20120506a6. května 2012	Estoril, Portugalsko (2)	antuka	Gasquet, RichardRichard Gasquet	6–4, 6–2
Vítěz	12.	20121021a21. října 2012	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Žemlja, GregaGrega Žemlja	7–5, 6–3
Vítěz	13.	20121028a28. října 2012	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Federer, RogerRoger Federer	6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
Vítěz	14.	20130217a17. února 2013	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Benneteau, JulienJulien Benneteau	7–6(7–2), 6–3
Finalista	6.	20130317a17. března 2013	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Nadal, RafaelRafael Nadal	6–4, 3–6, 4–6
Vítěz	15.	20130804a4. srpna 2013	Washington, D.C., Spojené státy (3)	tvrdý	Isner, JohnJohn Isner	3–6, 6–1, 6–2
Vítěz	16.	20131006a6. října 2013	Tokio, Japonsko (2)	tvrdý	Raonic, MilosMilos Raonic	7–6(7–5), 7–5
Finalista	7.	20131013a13. října 2013	Šanghaj, ČLR	tvrdý	Djoković, NovakNovak Djoković	6–1, 3–6, 7–6(7–3)
Vítěz	17.	20131027a27. října 2013	Basilej, Švýcarsko (2)	tvrdý (h)	Federer, RogerRoger Federer	7–6(7–3), 2–6, 6–4
Vítěz	18.	20140111a11. ledna 2014	Sydney, Austrálie	tvrdý	Tomic, BernardBernard Tomic	6–3, 6–1
Finalista	8.	14. srpna 2016	Rio de Janeiro – LOH, Brazílie	tvrdý	Andy Murray	5–7, 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz	19.	20161023a23. října 2016	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Jack Sock	7–5, 6–1
Vítěz	20.	20171022a22. října 2017	Stockholm, Švédsko (2)	tvrdý (h)	Grigor Dimitrov	6–4, 6–2
Finalista	9.	29. října 2017	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Roger Federer	7–6(7–5), 4–6, 3–6
Finalista	10.	13. ledna 2018	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Roberto Bautista Agut	1–6, 6–4, 5–7
Vítěz	21.	5. března 2018	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Kevin Anderson	6–4, 6–4
Vítěz	22.	18. března 2018	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Roger Federer	6–4, 6–7(8–10), 7–6(7–2)
Finalista	11.	5. srpna 2018	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Fabio Fognini	4–6, 2–6
Finalista	12.	9. září 2018	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Novak Djoković	3–6, 6–7(4–7), 3–6
Finalista	13.	7. října 2018	Peking, ČLR	tvrdý	Nikoloz Basilašvili	4–6, 4–6

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Vítěz	1.	20070730a30. července 2007	Indianapolis, Spojené státy	tvrdý	Parrott, TravisTravis Parrott	Gabašvili, TeimurazTeimuraz Gabašvili Karlović, IvoIvo Karlović	3–6, 6–2, [10–6]

Stav	Č.	Datum	Soutěž	Povrch	Spoluhráči	Finalisté	Výsledek
Finalista	1.	21.–23. listopadu 2008	Davis Cup Mar del Plata, Argentina	tvrdý (h)	David Nalbandian José Acasuso Agustín Calleri	David Ferrer Fernando Verdasco Feliciano López Marcel Granollers	1–3
Finalista	2.	2.–4. prosince 2011	Davis Cup Sevilla, Španělsko	antuka (h)	Juan Mónaco David Nalbandian Eduardo Schwank	Rafael Nadal David Ferrer Feliciano López Fernando Verdasco	3–2
Vítěz	1.	25.–27. listopadu 2016	Davis Cup Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Federico Delbonis Leonardo Mayer Guido Pella	Marin Čilić Ivo Karlović Ivan Dodig Franko Škugor	3–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Martín del Potro na anglické Wikipedii.

• Juan Martín del Potro v databázi Olympedia (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Martín del Potro na Wikimedia Commons
• (španělsky) Juan Martín del Potro – oficiální web
• Juan Martín del Potro na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Juan Martín del Potro na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Juan Martín del Potro na stránkách Davis Cupu (anglicky)