Manned Maneuvering Unit
 Manned Maneuvering Unit (MMU) je pohonná jednotka pro astronauty pro jejich pohyb ve vesmíru. Je to jednoduchá přídavná konstrukce, která se připevňuje ke skafandru.[1][2] K pohonu je používán stlačený dusík, jehož expanze z trysek se používá k pohybu ve vesmíru. Pro pohyb ve volném prostoru a změnu orientace je MMU vybavena 24 tryskami, které umožňují pohyb po všech třech osách. Stlačený dusík by teoreticky (tedy bez rezervy pro brzdění či návrat) umožnil astronautovi dosažení rychlostí 25 m/s (90 km/h). Dusík je skladován ve dvou lahvích z hliníkových slitin, potažených kevlarem o objemu až 6 kg, celkem tedy 12 kg, pro až 6 hodinové výstupy do vesmíru.[1]  Operační nasazeníMMU byla poprvé použita při misi STS-41-B 7. února 1984, kdy poprvé s MMU létal Bruce McCandles a následně po něm Robert Stewart. Bruce McCandles v rámci testů MMU létal uvnitř nákladového prostoru raketoplánu Challenger a následně letěl do volného prostoru do vzdálenosti až 90 m od raketoplánu.[1] Podruhé byla MMU použita při misi STS-41-C raketoplánu Challenger v dubnu 1984.[1] Poslední použití MMU bylo při misi STS-51-A raketoplánu Discovery v listopadu 1984.[2] Po havárii raketoplánu Challenger bylo použití MMU vyhodnoceno jako nebezpečné a jejich použití již nebylo plánováno.[1] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||
Portal di Ensiklopedia Dunia
