Modrá hodina ,_Kolosseum_--_2024_--_0610.jpg)    Modrá hodina je označení pocházející z poetického francouzského výrazu l'heure bleue, které se odkazuje na dobu svítání a soumraku každé ráno a večer, kdy není ani úplné denní světlo, ani úplná tma. Tato doba je zvláštní kvalitou svého světla, během ní má obloha modrou barvu a přibližně stejný jas jako umělé osvětlení budov a pouliční osvětlení. Nebeská modř má však jinou fyzikální podstatu než během dne, a tudíž má i jiné spektrální složení. Doba trvání modré hodiny závisí na zeměpisné šířce, ročním období, oblačnosti a dalších faktorech, v průměru je tato doba přibližně 30 minut. Ranní čas je o něco delší než večer. Výskyt v kultuře a uměníVýraz se ve francouzském prostředí také používá jako poetické synonymum pro Paříž bezprostředně před první světovou válkou, protože tato epocha je považována za období relativní nevinnosti, klidu a míru – podobně jako doba brzkého svítání. V anglické kultuře zase označuje dobu mezi půl čtvrtou odpoledne a půl sedmou večer, kdy mívaly hospody (puby) a bary v Británii zavřeno a z hlediska pijáků se nedalo nic „dělat“. Existují i různé restaurace, divadla a hotely s názvem L'Heure Bleue, rozmístěné po celém světě. K dispozici jsou rovněž stejnojmenné dámské parfémy od Guerlaina (1912). Norská rocková kapela Madrugada (španělské a portugalské pojmenování časných ranních hodin) nese také pojmenování po této době. PísněModrá hodina (anglicky Blue hour) je také běžné téma v populární hudbě, kde se objevuje v různých písních:
Knihy
Filmy
Umění
FotografieSouvisející informace naleznete také v článku Světlo ve fotografii.
Ve fotografii se modrá hodina využívá pro pořizování snímků za dostupného světla v žánru noční fotografie. Ve srovnání s fotografováním za úplné tmy je osvětlení prostředí dostatečné, je tedy více vidět, kontrasty mezi světlými a tmavými místy jsou zmírněny a snímky mají zajímavou atmosféru. Využití najde tato doba v široké škále fotografických žánrů, především ve fotografii architektury. Skutečnost, že umělé osvětlení budov má přibližně stejný jas a barevný kontrast, poskytuje vyrovnaný fotografický motiv. Využitím rozptýleného světla odraženého od oblohy se jako výsledek získají rovnoměrně osvětlené předměty s měkkými konturami, barvami a jemnými pastelovými tóny. Různé teploty barev (modrá obloha, oranžové světlo, modrobílé žárovky, tyrkysové zářivky) poskytují nezvykle barevné fotografie. Tento efekt se ještě více zesílí delší expoziční dobou. V portrétní fotografii poskytuje příjemné rozptýlené světlo v tomto čase rovnoměrně osvětlenou pokožku s měkkou kresbou a jemnými pastelovými tóny. Cykly l'Heure Blue nebo Blue Hour jsou specialitou fotografky Lucie Debelkové.[zdroj?] Galerie: fotografie pořízené během modré hodiny
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia
