Monty Python: Život Briana
Monty Python: Život Briana, případně Monty Pythonův Život Briana nebo jen Život Briana je britská filmová komedie, natočená v roce 1979 skupinou Monty Python. Vypráví o muži, který se narodil ve stejný den jako Ježíš, jen trochu dále v téže ulici. Celý život má pak ztrpčený tím, že je zaměňován s mesiášem. Film je často vnímán jako parodie organizovaných náboženství a politických projevů.[zdroj?] Díky svému kontroverznímu přístupu k tématu náboženství se stal terčem kritiky mnoha náboženských hnutí.[kdo?] I přesto film dodnes sbírá ocenění všeho druhu – již několikrát byl vyhlášen nejlepší komedií všech dob, například britským deníkem The Guardian.[2][3][4] Výrobní štáb
Obsazení
 ProdukcePrvní film z produkce Monty Pythonů – Monty Python a Svatý Grál – měl (přes svůj nízký rozpočet a poměrně amatérské podmínky) obrovský úspěch jak u kritiků, tak u diváků, a členové proto začali hned uvažovat o natočení dalšího celovečerního filmu. Protože všichni sdíleli nedůvěru k organizovanému náboženství, rozhodli se pro příběh, který by parodoval počátky křesťanství – stejně jako Svatý Grál parodoval Artušovské legendy. Práce na scénáři začaly v prosinci 1976, v lednu 1978 byla hotová finální verze (po „dvou týdnech intenzivního psaní a vodního lyžování na Barbadosu“[6]). Film měla původně produkovat společnost EMI Films, která ale na poslední chvíli z projektu odstoupila kvůli kontroverznímu obsahu.[7] Terry Gilliam o tom později řekl: „Vycouvali z toho ve čtvrtek. Štáb měl odjet natáčet v sobotu. Katastrofa. Nejspíš si přečetli ten scénář... konečně.“[8] Kritickou situaci zachránil ex-Beatle a zároveň také velký fanoušek Monty Pythonů George Harrison, který se o potížích dozvěděl od svého kamaráda Erica Idlea. Rozhodl se, že celý rozpočet (3 miliony liber) pokryje z vlastních peněz, a za tím účelem založil vlastní produkční společnost Handmade Films a zaručil se vlastním domem, protože „ten film prostě chtěl vidět“ (Idle tento krok později glosoval jako „nejdražší lístek do kina v historii“). Harrison si za svou pomoc vysloužil epizodní roličku pana Papadopulose, který se krátce pozdraví a potřese si rukou s titulním hrdinou v jedné z davových scén. Jeho investice se ukázala velmi šťastnou, neboť film měl ještě větší úspěch než Svatý Grál a jen v USA vydělal 20 milionů dolarů. Natáčelo se v tuniském městě Monastir, kde mohli tvůrci použít pozůstalé kulisy z minisérie Ježíš Nazaretský od Franca Zeffirelliho.[9] Mnoho místních obyvatel bylo najato jako kompars. Režisér filmu Terry Jones o nich řekl: „Všichni byli najednou strašně chytří, protože předtím pracovali pro Zeffirelliho. A tak jsem pořád musel poslouchat ty postarší Tunisany, jak mi říkají: ‚No jo, ale pan Zeffirelli by to takhle určitě neudělal.'"[8] Graham Chapman, který ještě nedlouho před natáčením trpěl těžkým alkoholismem (jehož následky jsou na něm patrné i ve Sv. Grálu), byl tak pevně rozhodnutý hrát hlavní roli Briana (na kterou si brousil zuby i John Cleese), že s pitím dokázal přestat – byl pak v takové formě, že stíhal kromě hraní i funkci doktora na place (coby vystudovaný lékař).[10] Ve filmu si díky shodě náhod zahrál i legendární britský komik Spike Milligan, který byl tehdy v Tunisku právě na dovolené. V listopadu 1978 bylo natáčení dokončeno a v lednu příštího roku byla na světě první verze filmu. KontroverzePo svém uvedení se Život Briana podle očekávání stal terčem ostré kritiky z náboženských kruhů.[zdroj?] Protože proti filmu protestovali různí křesťané téměř všech denominací,[zdroj?] členové Monty Python žertovali o tom, že se jim je po 2000 letech podařilo sjednotit.[11] Některé městské rady ve Spojeném království film zakázaly promítat, na celých 8 let byl zakázán v Irsku a na rok v Norsku (v sousedním Švédsku byl pak inzerován sloganem Je tak směšný, že jej v Norsku zakázali [12]). Jedno kino ve Walesu se údajně zachránilo před krachem díky tomu, že na rozdíl od své konkurence film promítalo a sjížděli se do něj diváci ze širokého okolí.[13] Všichni členové skupiny Monty Python jednotně odmítali obvinění, že jejich cílem bylo zesměšňovat něčí víru. V komentáři k filmu na DVD přiznávají, že film je rouhačský jen potud, že paroduje praktiky současných organizovaných náboženství – rozhodně ale neparoduje Boha jako takového. Když se ve filmu epizodně objeví Ježíš, je postava brána v podstatě vážně a s respektem. Humor začíná teprve když jeho vzdálení posluchači špatně rozumí jeho slovům o míru, lásce a toleranci („Myslím, že říkal ‚blahoslavení sýraři'“[pozn. 1]). Tady autoři zesměšňují pouze malichernost náboženských sporů a schizmat založených na odlišném výkladu různých detailů v Písmu. Ježíš a Brian jsou zcela jasně ukázáni jako dvě různé osoby, což dokazuje například scéna s vyléčeným „ex-leprotikem“, který si Brianovi stěžuje, že po tom, co ho Ježíš uzdravil, ztratil svůj pravidelný příjem z žebrání. Brian sám je pak vykreslen vlastně jako charakterní postava, jen se bránící bláznivému chování všech okolo. Mezi další parodované motivy patří nestabilita a řevnivost různých politických hnutí s podobnými cíli, které místo jednotného postupu marní energii záštiplným bojem proti sobě navzájem (Judejská lidová fronta × Lidová fronta Judeje × Všelidová judejská fronta atd.). Komické řečové vady Piláta Pontského a jeho římského přítele Pyja Čůra (Biggus Dickus) jsou narážkou na řečové zvláštnosti typické pro britské nejvyšší vrstvy. Postava revolucionáře Stana, který se začne identifikovat jako žena a žádá ostatní, aby mu říkali Loretta, pak poměrně průkopnicky otevírá problematiku transgenderu. Poznámky
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Monty Python's Life of Brian na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Portal di Ensiklopedia Dunia
