Next Generation Digital Learning EnvironmentNext Generation Digital Learning Environment (NGDLE) je nově diskutovaný koncept systémů pro podporu výuky v prostředí univerzitního vzdělávání. Prakticky všechny vysoké školy provozují nějaký learning management system (LMS), tedy systém pro správu výuky. Zpravidla jde o kombinaci prostředí, které poskytuje řešení pro administrativní úkony a zároveň pro studium samotné. Karlova univerzita v Praze má svůj SIS, Masarykova univerzita IS a například Západočeská univerzita IS/STAG. Jedná se o velké, robustní informační systémy. V poslední době[kdy?] se v prostředí vysokých škol ale diskutuje[kdo?] o potřebě digitálního výukového prostředí nové generace (NGDLE), které bude sestávat z výukových jednotlivých nástrojů a komponent. NGDLE by mělo reagovat na nové modely výuky. NGDLE má mít ideálně podobu vzdělávacího ekosystému, jehož jednotlivé komponenty jsou snadno nahraditelné, ale zároveň si drží určitý standard.[1] EkosystémModel NGDLE chce překonat ideu do sebe uzavřeného informačního systému a nahradit ji vytvořením vnitřně udržitelného ekosystému vzdělávání. Aktuálně zatím nevznikl jeden software, který by model naplňoval. Spíše se jedná o úsilí softwarových společností, univerzit a dalších institucí. Společnost IMS Global[2] vyvinula rozhraní API pro propojování jednotlivých nástrojů. Společnosti LoudCloud[3] a Instructure[4] vyvíjejí nástroje, které podporují vzdělávání založené na dovednostech a kompetencích.[1] StandardyAby NGDLE fungoval, měl by zároveň sestávat z různých komponent, ale zároveň se držet určitých standardů. Tyto standardy byly určené následovně:
Open SourceMezi odbornou komunitou se ozývají hlasy, že pokud má model NGDLE splňovat výše uvedené standardy, měl by být vyvíjen jako open source. NGDLE je totiž do jisté míry rovněž označením pro transformaci již zmiňovaných LMS a přístupu, s jakým byly od počátky utvářeny. Podle kritiků tato transformace je uskutečnitelná pouze v prostředí, které je otevřené a založené na participaci. Jen tak lze vytvořit půdu pro rozvoj inovací a kreativní řešení problémů na poli univerzitního vzdělávání.[6] Reference
|
Portal di Ensiklopedia Dunia