Olga Morozovová

Olga Morozovová
Olga Morozovová
Stát	Sovětský svaz
Datum narození	22. února 1949 (76 let)
Místo narození	Moskva, Sovětský svaz
Bydliště	Londýn, Spojené království
Výška	170 cm
Ukončení kariéry	1977
Držení rakety	pravou rukou
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	8
Nejvyšší umístění	7. místo (3. listopadu 1975)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (1972, 1975)
French Open	finále (1974)
Wimbledon	finále (1974)
US Open	čtvrtfinále (1972)
Čtyřhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	16
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (1975)
French Open	vítězka (1974)
Wimbledon	semifinále (1974)
US Open	finále (1976)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. srpen 2011; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka. Ve své kariéře na ženském okruhu vyhrála osm turnajů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře. Představuje nejúspěšnější hráčku celé sovětské éry.^[1]

V roce 1974 se probojovala do finále dvouhry proti Chris Evertové na French Open a ve Wimbledonu, na němž také dvakrát prohrála finále smíšené čtyřhry (1968, 1970). V roce 1974 získala spolu s Evertovou grandslamový titul ve čtyřhře žen na French Open, o rok později si finále v této soutěži zahrála na Australian Open a další sezónu 1976 pak na US Open

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 1975 na 7. místě.

Od roku 2004 byla trenérkou Jeleny Dementěvové, poté vedla do roku 2009 Světlanu Kuzněcovovou.

Tenisová kariéra

V roce 1965 jako šestnáctiletá zvítězila na juniorce ve Wimbledonu. V sezónách 1970 a 1971 se stala amatérskou mistryní Evropy. Roku 1972 se jako vůbec první sovětská hráčka probojovala do finále singlu velkého mezinárodního turnaje, konkrétně mezinárodního mistrovství Itálie, z pozice nenasazené tenistky.

Roku 1973 byla poprvé klasifikována mezi nejlepšími deseti hráčkami světa na devátém místě. Následující sezónu se probojovala do dvou grandslamových finále dvouhry a vyhrála čtyřhru na French Open.

V roce 1977 bojkotovala spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu existence Pinochetova režimu.^[1]

Je několikanásobnou mistryní Sovětského svazu v ženské dvouhře a čtyřhře.

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (8)

Dvouhra

Finalistka (2)

Rok	Turnaj	Vítězka	Výsledek
1974	French Open	Chris Evertová	6–1, 6–2
1974	Wimbledon	Chris Evertová	6–0, 6–4

Ženská čtyřhra

Vítězka (1)

Rok	Turnaj	Spoluhráčka	Finalistky	Výsledek
1974	French Open	Chris Evertová	Gail Chanfreauová Katja Ebbinghausová	6–4, 2–6, 6–1

Finalistka (3)

Rok	Turnaj	Spoluhráčka	Vítězky	Výsledek
1975	Australian Open	Margaret Courtová	Evonne Goolagong Peggy Michelová	7–6, 7–6
1975	French Open	Julie Anthonyová	Chris Evertová Martina Navrátilová	6–3, 6–2
1976	US Open	Virginia Wadeová	Delina Boshoffová Ilana Klossová	6–1, 6–4

Smíšená čtyřhra

Finalistka (2)

Rok	Turnaj	Spoluhráč	Vítězové	Výsledek
1968	Wimbledon	Alex Metreveli	Margaret Courtová Ken Fletcher	6–1, 14–12
1970	Wimbledon	Alex Metreveli	Rosie Casalsová Ilie Năstase	6–3, 4–6, 9–7

Tituly na turnajích ženského okruhu (24)

Dvouhra (8)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Finalistka	Výsledek
1.	15. února 1971	Moskva, SSSR	koberec (h)	Maria Kullová	6–1, 7–5
2.	26. dubna 1971	Buenos Aires, Argentina	antuka	Anna-Maria Nasuelliová	6–3, 6–4
3.	21. srpna 1972	Orange, New Jersey, USA	tráva	Marina Krošinová	6–2, 6–7, 7-5
4.	18. června 1973	Londýn, UK	tráva	Evonne Goolagong	6–2, 6–3
5.	22. dubna 1974	Philadelphia, USA	tvrdý (h)	Billie Jean Kingová	7–6, 6–1
6.	2. prosince 1974	Adelaide, Austrálie	tráva	Evonne Goolagong	7–6, 2–6, 6–2
7.	18. ledna 1975	Moskva, SSSR	koberec (h)	Jelena Granaturovová	76–0, 1–6, 6–4
8.	7. června 1977	Beckenham, UK	tráva	Marise Krugerová	7–5, 2–6, 6–3

Čtyřhra (16)

Grand Slam tučně.

1971: Sydney (spoluhráčka Margaret Courtová)
1971: Buenos Aires (Betty Stoveová)
1972: Adelaide (Evonne Goolagong)
1972: Řím (Lesley Huntová)
1972: Orange (Marina Krošinová)
1973: Boston (Marina Krošinová)
1973: Řím (Virginia Wadeová)
1973: Beckenham (Marina Krošinová)
1974: Petrohrad (Betty Stöveová)
1974: Hilton Head (Rosie Casalsová)
1974: Řím (Chris Evertová)
1974: French Open Chris Evertová)
1974: Perth (Martina Navrátilová)
1975: Eastbourne (Julie Anthonyová)
1976: Washington, D.C. (Virginia Wadeová)
1976: Chicago (Virginia Wadeová)

Chronologický přehled výsledků ve dvouhře Grand Slamu

Legenda
SR	poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným	W–L V–P	výhry–prohry
NH	daný rok se turnaj nekonal	A	turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ	prohra v (kole) kvalifikace	1k / 1R	prohra v daném kole turnaje
QF / ČF	prohra ve čtvrtfinále	SF	prohra v semifinále
F	prohra ve finále	Vítěz	vítězství v turnaji

Turnaj	1966	1967	1968	1969	1970	1971	1972	1973	1974	1975	1976	Celkem SR
Australian Open	A	A	A	A	A	A	QF	A	A	QF	A	0 / 2
French Open	A	1R	2R	3R	2R	2R	QF	2R	F	SF	A	0 / 9
Wimbledon	1R	A	1R	4R	2R	3R	4R	QF	F	QF	QF	0 / 10
US Open	A	A	A	A	3R	A	QF	3R	A	2R	3R	0 / 5
SR	0 / 1	0 / 1	0 / 2	0 / 2	0 / 3	0 / 2	0 / 4	0 / 3	0 / 2	0 / 4	0 / 2	0 / 26