Poprad
Poprad (německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater. HistorieOd dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.[5] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.[6] Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1921 zde stálo 276 domů a žilo zde 2881 obyvatel, z toho 1263 Čechoslováků, 1002 Němců, 249 Maďarů a 127 Židů.[7] V roce 1927 se bylo přemístěno sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě. V roce 1946 byla k městu připojena sousední Spišská Sobota, která se pak stala městskou částí. V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006. Městské částiV roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části: NáboženstvíVe měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.
DopravaSilniční dopravaZ Popradu vedou silnice směrem na Polsko (66), Starou Ľubovňu (66/77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (66) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava. Železniční dopravaŽelezniční stanice Poprad-Tatry leží na trati Košice–Žilina. Z této tratě odbočují železniční tratě:
Historie železniční dopravyTrať Košice–Žilina byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice. Letecká dopravaMezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[8] Pamětihodnosti
Pamětihodnosti v městské části Spišská SobotaCentrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace
Muzea a stálé expozice
Významné osobnostiRodáci
Studovali zde
Působili zde
Sport
Galerie
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Poprad na slovenské Wikipedii.
Související článkyLiteratura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Portal di Ensiklopedia Dunia
