Portál:Živočichové

Vítejte na portálu Živočichové!

Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa).

živočichové • zoologie • klasifikace živočichů • fyziologie živočichů

Vybraný článek ^(e)

Kroužkovci (Annelida) představují kmen prvoústých živočichů, jenž zahrnuje přes 20 000 popsaných druhů. Kroužkovci měří od 0,5 mm do 3 m a jméno jim vyneslo článkování těla neboli segmentace: jednotlivé tělní články bývají odděleny přepážkami, obsahují pár coelomových váčků a mohou nést různé přívěsky, jako jsou tykadla, makadla či tzv. parapodia s funkcí končetin. Jedním z nejdůležitějších znaků kroužkovců je přítomnost chitinových štětin; tělo kryje kutikula, ta je naopak nechitinové povahy.

Kroužkovci se tradičně dělí na mnohoštětinatce, máloštětinatce a pijavice, přičemž máloštětinatci a pijavice často tvoří společný taxon opaskovci. Evolučně jsou ale máloštětinatci vnořeni v rámci mnohoštětinatců a pijavice v rámci máloštětinatců. Řada kroužkovců navíc výrazně pozměnila svůj tělní plán, ať už se jedná o ztrátu segmentace, přetvoření či ztrátu orgánových soustav, nebo miniaturizaci, a odvozují se tak mezi nimi i obskurní skupiny jako rypohlavci, sumýšovci, vláknonošci, trubicovci či lilijicovci. Řada z nich byla před nástupem molekulární systematiky klasifikována dokonce na úrovni samostatných kmenů.

Většina mnohoštětinatců žije v moři, opaskovci však obývají i sladkovodní a díky ochrannému kokonu pro zárodky též suchozemské prostředí. Rozmnožování původně vychází z planktonní larvy trochofory, ale řada kroužkovců vykazuje odvozené reprodukční strategie, dokonce včetně péče o mláďata a živorodosti. Mezi žijícími kroužkovci se objevují gonochoristé i hermafrodité (mj. všichni opaskovci), aktivní lovci, druhy požírající substrát, parazité i filtrátoři žijící v rourkách. Kroužkovci zastávají roli ekosystémových inženýrů, zvlášť významný je vliv žížal na dynamiku půdy. Někteří pak tolerují i extrémní podmínky a tvoří např. společenstva u podmořských černých kuřáků. Více…

Zajímavosti ^(e)

Víte, že…

… panda velká se kromě typického bambusu příležitostně živí i masem?
… pakudlankovití nejsou navzdory svému vzhledu příbuznými kudlanek a vyvíjejí se v kokonech pavouků?
… klunatkovití nemají hřbetní ploutev na hřbetě?
… slunéčko mravenčí žije v blízkosti mravenišť?

Vybraný obrázek ^(e)

Aktuality ^(e)

Avaria-Llautureo et al. (2025) se pokusili odhalit původ pravých primátů, již podle nich pocházejí z netropických oblastí Severní Ameriky. ^{Proceedings of the National Academy of Sciences 122(32)}
Sachs & Madzia (2025) popsali nový rod plesiosaura nazvaný Plesionectes. ^{PeerJ 13}
Peng et al. (2025) informovali o objevu nejhlouběji žijících společenstev živočichů. ^Nature
The Guardian přinesl zprávu o znovuobjevení nejmenšího hada na světě – barbadoského Tetracheilostoma carlae. ^{The Guardian}
Analýza fosilizovaného nervového systému rodu Mollisonia pomáhá osvětlit původ dnešních pavoukovců. ^{Current Biology}
Červencové číslo Nature Ecology & Evolution přineslo mj. studii zaměřenou na přestavby genomu opaskovců (Clitellata). ^{Nature Ecology & Evolution 9(7)}
Huchard et al. (2025) se zabývali úrovní samčí dominance v primátích společenstvech, jež je podle nich nadsazená. ^{Proceedings of the National Academy of Sciences 122(28)}
Lignot et al. (2025) popsali specializované střevní buňky krajty tygrovité, které se podílejí na vylučování přebytečného vápníku a fosforu původem z koster trávené kořisti. ^{Journal of Experimental Biology 228(14)}
Stadtmauer et al. (2025) se věnovali evolučnímu původu savčí placenty na buněčné úrovni. ^{Nature Ecology & Evolution}
Nově popsaný rod Atlascystis je nejstarším ostnokožcem s dvoustranně souměrným tělem. ^{Current Biology 35(14)}