Prezidentské volby na Ukrajině 2019
 .svg&lang=cs) Prezidentské volby na Ukrajině roku 2019 proběhly 31. března (1. kolo) a 21. dubna (2. kolo) 2019.[1] Volby byly ovlivněny aktuálními silnými tématy, tj. konfliktem na východě země, korupcí a stagnující životní úrovní.[2] Volby vyhrál Volodymyr Zelenskyj se ziskem 73,22 % hlasů.[3][4] Průběh volebZhruba 12% oprávněných voličů se nemohlo zúčastnit voleb kvůli anexi Krymu Ruskem a kontrole části Doněcké a Luhanské oblasti separatisty trvající od roku 2014. K monitorování voleb by bylo oficiálně registrováno 2 344 mezinárodních pozorovatelů ze 17 zemí a 19 organizací a rekordní počet 139 nevládních ukrajinských organizací. Během prvního kola bylo zaregistrováno 1 700 stížností na řádný průběh voleb. Kandidátka Julija Tymošenková, která se umístila třetí a nepostoupila do druhého kola, v reakci na ohlášení výsledků prohlásila volby i předvolební průzkumy za zmanipulované a věří, že do druhého kola postoupila ona namísto Petra Porošenka.[5] Kandidáti dvou politických extrémů Bojko a Ljaško zůstali za Timošenkovou. Bojko získal 11,4 % hlasů. Vítěze volby Zelenského nepoškodilo, že mu některá média předhazovala židovský původ. Před druhým kolem se na popud Zelenského konala prezidentská debata mezi Zelenským a Porošenkem na kyjevském stadionu Olimpijskyj, před níž oba kandidáti podstoupili test na přítomnost drog. Před druhým kolem Volodymyr Zelenskyj ukázal na kamery svůj volební lístek a tím zřejmě nevědomky porušil zákon.[6] Druhé kolo voleb přineslo nečekaně vysoké vítězství Zelenského, který kromě Lvova zvítězil ve všech oblastech. Při volební účasti 52,3 %, získal vítězný kandidát 73,22 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo pouze 24,45 % hlasů. Porošenko svoji porážku veřejně uznal. Volodymyr Zelenskyj se tak stal novým ukrajinským prezidentem,[4] úřadu se ujal 20. května 2019[7] KandidátiVoleb se účastnilo rekordních 39 kandidátů, z nichž většina měla politickou minulost a nemalou část kandidátů tvořili poslanci současného parlamentu. Do druhého kola postoupil současný prezident Petro Porošenko s velkým odstupem za Volodymyrem Zelenským, známým seriálovým hercem, který sbíral body vtipem, kritikou korupce a zřetelně proevropskou orientací. Předvolební průzkumy se víceméně shodovaly s výsledky a postupně víc a víc favorizovaly Zelenského.[8] Výsledky
Ruský vlivNa volby útočila ruská státní média a ruské státní struktury se snažily volby ovlivnit v neprospěch současného prezidenta Petra Porošenka. Ruská snaha ovlivnit volby však byla bezvýsledná, protože od roku 2014 se vztahy mezi zeměmi proměnily a ve volbách se nevyskytl žádný favorit, který by smýšlel prorusky. Zelenského Porošenko a některá média označovaly za loutku nebo stoupence známého ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského, který je mimo jiné i majitelem televize 1+1, na které Zelenskyj vystupoval. Z favoritů voleb byla nejmenší kritika namířená proti Juliji Tymošenkové, která stavěla kampaň z velké části také na kritice Porošenkovy vlády. Obliby se naopak u ruských médií těší bývalý sympatizant svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, Jurij Bojko, který jako jeden z mála chce usmíření s Ruskem a také federalizaci Ukrajiny.[9] Ruská média bedlivě sledovala průběh voleb a před druhým kolem vystupňovala výpady proti Zelenskému, jehož kampaň označovala za cirkus či frašku.[10] Nový prezidentÚspěšný komik Volodymyr Zelenskyj se představil veřejnosti ve filmu "Sluha národa" v roli mladého profesora dějepisu, který je zvolen prezidentem a úspěšně likviduje korupci v zemi. Když na přelomu roku 2018/19 poprvé ohlásil svoji kandidaturu a během celé kampaně útočil na chyby svého předchůdce a na korupci, na otázky po svém programu však odpovídal vyhýbavě a odkazoval na svůj tým. Po volbě se však vyjádřil jednoznačně, že chce do roku 2024 připravit Ukrajinu na vstup do EU a do NATO, o němž by patrně měla rozhodnout referenda, vyřešit konflikt na východě země a posílit nezávislost a autoritu soudů. Vyjádřil přesvědčení, že návrat Krymu by byl myslitelný jen po změně režimu v Rusku, odmítl však přiznat zvláštní statut oblastem obsazeným proruskými silami. Na výslovnou otázku novináře připustil, že Vladimíra Putina pokládá za nepřítele, přesto počítá s tím, že s ním bude jednat. Chce posílit prvky přímé demokracie, zato kritizoval nový jazykový zákon s tím, že chce pro ukrajinský jazyk občany motivovat, ne trestat užívání ruštiny ani bojkotovat ruské umělce. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Präsidentschaftswahl in der Ukraine 2019 na německé Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg&lang=cs)
Portal di Ensiklopedia Dunia
