Projekt 1232.2
Projekt 1232.2 „Zubr“ (v kódu NATO třída Pomornik) je třída výsadkových vznášedel sovětského námořnictva z doby studené války. Po rozpadu SSSR část z nich převzalo Ruské námořnictvo a část Ukrajinské námořnictvo. Stavbu provádí loděnice obou zemí. Zahraničními uživateli vznášedel jsou Řecké námořnictvo a Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády. Jejich čínské označení je typ 728. Do roku 2023 bylo postaveno přinejmenším čtrnáct vznášedel této třídy. Jsou to největší vznášedla na světě.[1] Stavba![]() Vývoj vznášedel této třídy byl zahájen roku 1978, stavba začala roku 1985 a od roku 1988 začala jejich služba v sovětském námořnictvu.[1] Vznášedla staví jak ruská loděnice Almaz v Petrohradu, tak ukrajinská loděnice Morje ve Feodosiji.[2] Čínská lidová republika objednala čtveřici vznášedel v hodnotě 315 milionů dolarů u ukrajinské firmy Ukroboronprom. První pár postavila loděnice Morje ve Feodosiji a druhý byl postaven v Číně pod ukrajinským dohledem.[1] Pro přepravu vznášedel čínské námořnictvo začalo se stavbou třídy poloponorných plavidel, s prototypovou jednotkou Tung-chaj-tao (868).[3] V roce 2023 byla zdokumentována existence přinejmenším dvou dalších čínských vznášedel tohoto typu, nesoucích trupová čísla 3260 a 3261.[4] Není známo, kolik vznášedel plánuje získat čínské námořnictvo. Jednotky třídy Projektu 1232.2:
Konstrukce![]() Vznášedla jsou vybavena příďovou a záďovou rampou pro vykládku nákladu na vyloďovací pláž. Jedno vznášedlo unese 130 tun nákladu – například tři tanky T-80B, tři tanky PT-76, nebo osm bojových vozidel pěchoty BMP-2, deset obrněných transportérů BTR-70, nebo 360 plně vybavených vojáků.[2] K palebné podpoře výsadku slouží dva raketové komplety, každý pro vypouštění dvaadvaceti 122mm neřízených střel. Proti napadení ze vzduchu slouží čtyři čtyřnásobné protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu Igla-1M a dva systémy bodové obrany AK-630M, každý se šestihlavňovým 30mm rotačním kanónem.[2] Vznášedla mají tři plynové turbíny o výkonu 30 300 hp pro pohon a dvě plynové turbíny o výkonu 20 200 hp pro vztlak.[5] Pohyb vpřed zajišťují tři čtyřlisté stavitelné vrtule o průměru 5,5 metru, v trupu jsou dále čtyři ventilátory s vrtulemi o průměru 2,5 metru. Nejvyšší rychlost dosahuje 63 uzlů (117 km/h).[2] OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia