Proxmox Virtual Environment

Proxmox Virtual Environment
	Snímek z prostředí Proxmox VE 4.4
Vývojář	Proxmox Server Solutions GmbH
První vydání	15.4.2008
Aktuální verze	8.2 (24.11.2024)
Operační systém	Unix-like
Platforma	AMD-64
Vyvíjeno v	Perl a Rust
Licence	GNU Affero General Public License, verze 3
Lokalizace	26 jazyků (nedostupné v češtině)
Web	https://www.proxmox.com/en/proxmox-ve
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proxmox Virtual Environment (Proxmox VE) je open-source nástroj pro spravování a virtualizování serverů. Je založený na QEMU/KVM a LXC^[1]. Proxmox VE využívá KVM pro plnou virtualizaci a kombinuje ji s LXC virtualizací^[2], která je alternativou pro plnou virtualizaci. S Proxmox VE lze skrz webové rozhraní nebo příkazový řádek ovládat virtuální stroje, kontejnery, úložiště nebo celé sítě. Kód Proxmox VE je licencován pod licencí GNU Affero General Public License, verze 3^[3]. Projekt byl vytvořen a je nadále spravován společností Proxmox Server Solutions GmbH^[4].

Historie

Vývoj Proxmox VE započal už v roce 2004, kdy Martin Maurer a Dietmar Maurer hledali řešení pro zálohování OpenVZ^[4]^[5]. 15. dubna 2008 byla poprvé spuštěna jeho 0.9 verze. V říjnu téhož roku byla následně spuštěna plná stabilní verze 1.0^[4]^[6]. Byla to jedna z prvních platforem, která nabízela podporu pro kontejnery a plnou virtualizaci. Většina virtualizačních projektů se soustředila na XEN, ale Proxmox se rozhodli pro cestu s KVM^[4].

Během dalších let byly vydány následující verze^[6]:

Rok	Verze	Seznam změn
2008	Proxmox Virtual Environment 1.0	1.0, 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 beta1, 1.4 beta2, 1.4, 1.5,1.5 New Kernel 2.6.24 ..., 1.6 ISO Installer..., 1.6 (updated)..., 1.7, 1.8, 1.9
2012	Proxmox Virtual Environment 2.0	2.0, 2.1, 2.2, 2.3
2013	Proxmox Virtual Environment 3.0	3.0, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4
2015	Proxmox Virtual Environment 4.0	4.0 beta1, 4.0 beta2, 4.0, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4
2017	Proxmox Virtual Environment 5.0	5.0 beta1, 5.0 beta2, 5.0, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4,
2019	Proxmox Virtual Environment 6.0	6.0 beta1, 6.0, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4
2021	Proxmox Virtual Environment 7.0	7.0 beta1, 7.0, 7.1, 7.2

Od svého prvotního vydání se platforma Proxmox VE rozrostla mezi uživateli a v roce 2013 zaznamenala přes 40 000 uživatelů ve 140 zemích^[4]. S vydáním verze 6.3 používá Proxmox přes 390 000 uživatelů a program byl přeložen do 26 jazyků^[7]^[8].

Funkce

Proxmox VE se soustředí primárně na vizualizaci serverů pomocí jednoduchého prostředí běžícího v webovém rozhraní. Využívá 2 virtualizační technologie - KVM a LXC. Kromě virtualizování také nabízí funkce jako jsou konfigurování high-avaliability mezi servery, softwarově-definované úložiště, networking a obnovu dat^[2].

Kernel-based Virtual Machine (KVM)

KVM je linuxová virtualizační technologie pro plnou virtualizaci s podporou Intel VT-x nebo AMD-V. S KVM je možné realizovat Windows i Linux ve virtuálních přístrojích, kde každý má svůj virtualizovaný hardware^[2]^[9].

Virtualizace založená na kontejnerech

Tato metoda nabízí méně náročnou alternativu pro plnou virtualizaci. Pomocí LXC lze s Proxmox VE provozovat více izolovaných linuxových systému na jediné platformě^[2]. LXC nahradilo od verze 4.0 OpenVZ, které bylo předchozím řešením pro kontejnerovou vizualizaci^[10].

Live/Online Migrace

S pomocí funkce migrace lze pohybovat se spuštěnými virtuálními přístroji na Proxmox serverových clusterech bez zaznamenání zpomalení. Proxmox VE také nabízí tuto funkci zjednodušeně a tím je snadněji ovladatelná pro spravování nebo upgrady^[2].

Proxmox VE High Availability Cluster

Proxmox VE HA cluster je založen na Linux HA technologiích a zajišťuje stabilní HA službu. Pomoc Proxmox VE HA Manageru sleduje všechny virtuální přístroje i kontejnery a v případě problému sám zasahuje^[10].

Webové rozhraní pro správu

Proxmox VE nabízí grafické uživatelské rozhraní (GUI), s pomocí kterého lze jednoduše ovládat celou platformu. Centrální webové rozhraní je založeno na ExtJS JavaScript a je možné použít ho s nejnovějšími prohlížeči^[2]. Design rozhraní nabízí uživateli přehled o všech aktivitách a ostatních funkcích^[9].

REST API

Pro Proxmox je zvolen JSON jako primární formát dat a celé API je definované pomocí JSON Schema. Toto rozhodnutí nabízí rychlou a jednoduchou integraci pro správní nástroje třetích stran^[2]^[10].

Reference

↑ Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Features - Proxmox VE. www.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Open Source - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HESS, Ken. Happy 5th birthday, Proxmox. ZDNet [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Proxmox VE 1.5: combining KVM and OpenVZ [LWN.net]. lwn.net [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Roadmap - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ Proxmox VE 6.3. www.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Translations - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Šablona:MetadataController.pageTitle. subscription.packtpub.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c Proxmox VE 4.0 Released. proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)