Předsednictvo Bosny a Hercegoviny
Předsednictvo Bosny a Hercegoviny či Prezidium Bosny a Hercegoviny (bosensky/srbsky/chorvatsky Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) je kolektivní hlavou Bosny a Hercegoviny a nejvyšší státní institucí. Je tvořeno zástupci tří konstitutivních národností, Bosňáků, Chorvatů a Srbů.[1] Jeho členové jsou voleni v přímých volbách na volební období 4 let. HistorieHistorická tradice Předsednictva Bosny a Hercegoviny sahá do období socialistické Jugoslávie, kdy takto – formou kolektivní hlavy státu – byly od sedmdesátých let řízeny všechny svazové republiky, autonomní oblasti a po smrti Tita i samotná federace. Předsednictvo Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny mělo devět členů, po prvních svobodných volbách v prosinci 1990 sedm: dva Bosňáky, dva Chorvaty, dva Srby a jednoho delegáta, který zastupoval zbývající národy (konstitutivní v jedné z republik federace) a národnosti (dobovým jazykem etnické menšiny) Bosny a Hercegoviny.[2] SoučasnostPravomoci![]() Daytonskou ústavou z roku 1995 bylo v Bosně a Hercegovině zřízeno Předsednictvo Bosny a Hercegoviny fungující jako hlava státu a současně hlava vlády. Předsednictvo se skládá ze tří členů – po jednom z řad Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Ústava dává předsednictvu tyto práva a povinnosti:[3]
Rozhodnutí Předsednictva BaH jsou přijímána většinou hlasů, tedy konsensem všech tří členů nebo poměrem dva ku jednomu. Ve druhém případě se však přehlasovaný člen Předsednictva BaH může obrátit na parlament své entity (tedy FBiH nebo RS), aby bylo posouzeno, zda nebyl poškozen „životní zájem entity“. Pokud příslušný parlament konstatuje, že se tak stalo, rozhodnutí nevstupuje v platnost. Ve volebním období 2006–2010 tuto možnost několikrát využili srbský zástupce Nebojša Radmanović[4] i Haris Silajdžić zvolený z řad bosňáckého národa, který však v jednom případě podporu pro své veto nedostal.[5][6] VolbyČlenové Předsednictva jsou voleni v přímých volbách odděleně ve dvou entitách, z nichž se Bosna a Hercegovina skládá – ve Federaci BaH (FBiH) se volí bosňácký a chorvatský člen a v Republice srbské (RS) zástupce Srbů.[7] Kandidáti pro jednotlivé pozice se ucházejí o funkce na samostatných etnických kandidátkách, což omezuje možnost kandidatury pro občany, kteří se neidentifikují s jednou z těchto tří etnických skupin. V RS jsou na volebním lístku uvedeni pouze srbští kandidáti a vítěz je určen prostou většinou hlasů. V FBiH jsou bosňáčtí a chorvatští kandidáti uvedeni na stejném volebním lístku, ale jsou rozděleni do dvou samostatných etnických seznamů. Voliči mají jeden hlas a vítěz v každém seznamu je určen prostou většinou hlasů.[8][9] Způsob volby Předsednictva BaH je terčem časté kritiky z pozic obrany lidských práv, protože není umožněno stát se členem Předsednictva BaH komukoli, kdo se hlásí k jiné národnosti než k uvedeným třem největším. Kromě toho, při posledních dvou volbách vzniklo v zemi napětí kvůli opakovanému zvolení Željka Komšiće na místo chorvatského člena Předsednictva BaH. Komšić byl totiž členem Sociálně demokratické strany (SDP), opírající se zejména o podporu Bosňáků, a také z počtu hlasů je zřejmé, že byl zvolen převážně hlasy levicově orientovaných Bosňáků.[10] Předsedové Předsednictva Bosny a HercegovinyOd roku 1998 se jednotliví členové Předsednictva po osmi měsících střídají ve funkci předsedy.[11]
Členové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Predsjedništvo Republike Bosne i Hercegovine na bosenské Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia