Příběhy o kronopech a fámech
Příběhy o kronopech a fámech (španělsky Historias de cronopios y de famas, česky doslovně Historie kronopů a fámů) je soubor krátkých povídek vydaný v roce 1962, jehož autorem je argentinský spisovatel, esejista a básník Julio Cortázar. Argentinský spisovatel Jorge Luis Borges knihu zařadil mezi 75 titulů světové literatury projektu Osobní knihovna.[1] PříběhySurrealistická antologie v sobě zahrnuje humorné příběhy výstřední rodiny zasazené do všedního života argentinské ulice, návody k jednotlivým stavům (jak mít strach, návod k pláči, návod ke zpěvu, jak se chovat při kondolenčních návštěvách), stejně jako různé úvahy (možnosti abstrakce, vlastnosti jednoho křesla, portrét kasuára). V posledním oddílu jsou popisovány typy bytostí rozdělené na kronopy, fámy a naděje, které se odlišují svými vlastnostmi a chováním. Kronopové jsou charakterizováni jako naivní idealisté, zmatení, nekonvenční a citliví. Naopak fámové oplývají přísností a pořádkumilovností. Naděje jsou vykresleny jako postavy jednoduché v základu nevšímavé, těžkopádné a bez jiskry invence. Obsah![]() Kniha je rozdělena do čtyř částí:
Česká vydání
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Historias de cronopios y de famas na anglické Wikipedii.
Externí odkazy |
Portal di Ensiklopedia Dunia