Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský

Jeho královská Výsost a Eminence kardinál Rudolf Jan Josef Rainer Habsbursko-Lotrinský
3. arcibiskup olomoucký
portrét
Předchůdce	Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Nástupce	Ferdinand Maria Chotek
Titulární kostel	San Pietro in Montorio
Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení	24. srpna 1819
Kněžské svěcení	29. srpna 1819
Biskupské svěcení	26. září 1819 světitel Sigismund Anton von Hohenwart 1. spolusvětitel Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice 2. spolusvětitel Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Kardinálská kreace	4. června 1819 kreoval Pius VII.
Titul	kardinál-kněz
Osobní údaje
Rodné jméno	Arcivévoda Rudolf Jan (Rudolf Johannes Joseph Rainier Erzherzog von Habsburg-Lothringen)
Datum narození	8. ledna 1788 nebo 9. ledna 1788
Místo narození	Pisa Toskánské velkovévodství
Datum úmrtí	24. července 1831 (ve věku 43 let) nebo 23. července 1831 (ve věku 43 let)
Místo úmrtí	Baden u Vídně Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Rodiče	Leopold II., Marie Ludovika Španělská
Příbuzní	Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Rakouská, Ludvík Habsbursko-Lotrinský, František I. Rakouský, Ferdinand III. Toskánský, Josef Habsbursko-Lotrinský, Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský, Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, Jan Habsbursko-Lotrinský a Marie Amálie Rakouská (sourozenci)
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, německy Rudolf Johannes Joseph Rainier Kardinal von Habsburg-Lothringen (krátce česky arcivévoda Rudolf Jan; 9. ledna 1788 Pisa, Toskánské velkovévodství – 23. července 1831 Baden bei Wien, Dolní Rakousko) byl rakouský arcivévoda a v letech 1819–1831 olomoucký arcibiskup a následně kardinál.

Rudolf Jan se narodil do arcidomu habsbursko-lotrinského jako nejmladší syn budoucího císaře Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky Španělské.

V roce 1819 byl zvolen arcibiskupem olomouckým a posléze kreován kardinálem. Během téhož roku absolvoval kněžské a biskupské svěcení a byl v Olomouci intronizován jako arcibiskup. V roce 1828 založil Rudolfovu huť, pozdější Vítkovické železárny.^[1] V Olomouci inicioval roku 1820 založení prvního z olomouckých parků, pojmenovaného na jeho počest Rudolfova alej.

Arcivévoda Rudolf byl ještě před svým nástupem do biskupského úřadu žákem Ludwiga van Beethovena, který jej vyučoval ve hře na klavír. Byl velmi nadaným hudebníkem i skladatelem a s Beethovenem jej pojilo přátelství. Beethoven arcivévodovi, jenž patřil mezi jeho podporovatele a mecenáše, dedikoval 14 kompozic, včetně jedno ze svých nejvýznamnějších děl, velkou slavnostní mši Missa solemnis D-dur.

Rudolf Jan v roce 1827 prosadil obnovení univerzity v Olomouci (dnes Univerzita Palackého) pod názvem Františkova univerzita na počest jeho bratra, císaře Františka I.

Arcivévoda a kardinál Rudolf Jan zemřel ve věku 43 let na krvácení do mozku v Badenu u Vídně. Je pohřben v císařské rodinné hrobce Habsburků v kapucínském kostele ve Vídni. Jeho srdce je uloženo v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci.^[2]

Velké nástěnné obrazy arcivévody Rudolfa Jana se nacházejí v předsálí zvaném Mozarteum v dnešním Arcidiecézním muzeu v Olomouci a také v tamější arcibiskupské rezidenci.

Rudolf Jan má pomník (busta na vyvýšeném podstavci) v Podzámecké zahradě v Kroměříži, jejž nechal zřídit arcibiskup Theodor Kohn roku 1899. Další jeho pomník se nachází v parku lázeňského města Bad Ischl v Horním Rakousích, které bylo velmi oblíbené u členů habsburské dynastie a u rakouských aristokratů.

• 
  Rodina otce kardinála Rudolfa Jana, velkovévody Toskánského Leopolda I.
• 
  Obraz arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana v katedrále sv. Václava v Olomouci
• 
  Busta arcibiskupa Rudolfa Jana v kryptě katedrály sv. Václava

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
• MYŠKA, Milan. Habsburg, Rudolph Johann Joseph Rainer. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ¡ Ostrava: Optys ¡ Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-85819-86-4. S. 34–35.
• MAREK Pavel: Prof. ThDr. Theodor Kohn. Život a dílo olomouckého arcibiskupa. Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 1994, 96 s.
• PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9. 
• ZLÁMAL, Bohumil. Rudolf Jan, arcivévoda rakouský, arcibiskup olomoucký a kardinál. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2010. 126 s. ISBN 978-80-7266-339-2. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons
• (anglicky) heslo HABSBURG-LOTHARINGEN, Rudolf Johannes Joseph Rainier von na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Rakouští arcivévodové
1. generace	Fridrich III. • Albrecht VI. • Zikmund • Ladislav Pohrobek
2. generace	Maxmilián I.
3. generace	Filip I. KastilskýS
4. generace	Karel V.S • Ferdinand I.S
5. generace	Filip II. ŠpanělskýS • Maxmilián II. • Ferdinand II. • Karel II.
6. generace	KarelS • FerdinandS • Diego FelixS • Filip III.SP • Rudolf II. • Arnošt • Matyáš • Maxmilián III. • Albrecht VII. • Václav • Ferdinand II. • Maxmilián Arnošt • Leopold V. • Karel
7. generace	Filip IV. ŠpanělskýSP • KarelSP • FerdinandSP • AlfonsSP • Jan Karel • Ferdinand III. • Leopold I. Vilém • Ferdinand Karel • Zikmund František
8. generace	Baltazar KarelSP • Filip ProsperS • Karel II. ŠpanělskýS • Ferdinand IV. • Leopold I. • Karel I. Josef
9. generace	Josef I. • Leopold Josef • Karel VI.
10. generace	Leopold Josef • František I. Štěpán Lotrinský
11. generace	Josef II.T • Karel JosefT • Leopold II.T • Ferdinand KarelT • Maxmilián FrantišekT
12. generace	František I.T • Ferdinand III. ToskánskýT • Karel LudvíkT • Alexandr LeopoldT • Josef AntonínT • Antonín ViktorT • JanT • Rainer JosefT • LudvíkT • Rudolf JanT • František IV. ModenskýM • Ferdinand Karel JosefM • Maxmilián JosefM • Karel AmbrožM
13. generace	Ferdinand I. Dobrotivý • Josef František • František Karel • Leopold II. ToskánskýT • Albrecht Fridrich • Karel Ferdinand • Fridrich Ferdinand • Vilém František • Štěpán • Josef Karel • Leopold Ludvík • Arnošt • Zikmund • Rainer Ferdinand • Jindřich Antonín • František V. ModenskýM • Ferdinand Karel ViktorM
14. generace	František Josef I. • Maxmilián I. Mexický • Karel Ludvík • Ludvík Viktor • Ferdinand IV. ToskánskýT • Karel SalvátorT • Ludvík SalvátorT • Jan SalvátorT • Fridrich • Karel Štěpán • Evžen • Josef August • Ladislav Filip
15. generace	Rudolf • František Ferdinand • Ota František Josef • Ferdinand Karel • Leopold Ferdinand SalvátorT • Josef FerdinandT • Petr FerdinandT • Jindřich FerdinandT • Leopold SalvátorT • František SalvátorT • Albrecht SalvátorT • Albrecht • Karel Albrecht • Leo Karel • Vilém • Josef František • Ladislav Luitpold
16. generace	Karel I. • Maxmilián Evžen Habsburské Toskánsko GottfriedT • JiříT • Rainer KarelT • LeopoldT • AntonínT • František JosefT • Karel PiusT • František Karel SalvátorT • Hubert SalvátorT • Theodor SalvátorT • Klement SalvátorT Uhersko Josef Arpád • Géza
17. generace	Potomci Karla I. Otto • Robert • Felix • Karel Ludvík • Rudolf Toskánští Dominic Falčtí Eduard
18. generace	Karel • Jiří • LorenzB • Karel Filip • Simeon von Habsburg
19. generace	Ferdinand Zvonimir • Karel • AmedeoB
S: také španělský infant T: také toskánský princ M: také modenský princ P: také portugalský infant B: také belgický princ kurzívou jsou rakouští panovníci