První varianta z roku 1979 byla uložena ve 4 KBROM počítače ZX80. Šlo o nekompletní implementaci minimal BASICu podle normy ANSI z roku 1978. Vývoj pokračoval 8 KB verzí pro ZX81 a implementací pro ZX Spectrum, která se vešla do 16 KB ROM. Na počítačích ZX Spectrum +2 a ZX Spectrum +3 byl použit jazyk Sinclair 128 BASIC, který byl rozšířený o některé příkazy a možnost psát příkazy po písmenech.[1]
Protože implementace Sinclair BASICu ponechávala v ROM počítačů ZX Spectrum nevyužité místo, objevilo se několik ROM se Sinclair BASICem rozšířeným o některé možnosti. Jednou z těchto modifikací je SE BASIC Andrewa Owena, který podporuje i rozšířené grafické možnosti obvodu ULAplus,[2] a jehož některé rozšířené příkazy byly inspirovány obdobnými rozšířenými příkazy počítačů TK 95, Timex Sinclair 2068 a původní španělské verze počítače Sinclair ZX Spectrum 128K+.[3] Andrew Owen je také autorem OpenSE Basicu, což je varianta Sinclair BASICu vydaná pod licencí GPL v.2.[4][5][6] Sinclair BASICem byl inspirován projekt Sparky eZX BASIC.[7]
Jazyk
Zápis a spuštění programu
V době návrhu Sinclair BASICu bylo běžné, že se řádky programu číslovaly. Programátor musel čísla řádků zapisovat sám. Pokud se číslo řádku nezapsalo, ihned po zadání příkazu se tento příkaz vykonal.
Spuštění programu se provádí příkazem RUN (od začátku programu), nebo RUN s číslem řádku (od daného čísla řádku). Program je možné také spustit příkazem GO TO (s číslem řádku). Pokud je program spuštěn například příkazem RUN 5, ale číslo řádku 5 neexistuje, spustí se program od následujícího vyššího čísla řádku (například 10). Program není nutné ukončovat příkazem STOP, jak to bylo běžné v mnoha jiných variantách BASICu.
Příkazy spuštěného programu se interpretovaly, proto byl běh programu relativně pomalý a BASIC vhodný spíše pro didaktické účely. K programování her a dalšího komerčního softwaru se užíval jazyk symbolických adres a jeho kompilace do strojových instrukcí procesoru pomocí assembleru.
Klíčová slova
Spectrum mělo 86 klíčových slov, která byla napsána na klávesnici. Slova se psala stiskem klávesy v režimu klíčových a rozšířených klíčových slov, režim byl indikován blikajícím písmeny K či E, které představoval kurzor. Ve výčtu jsou vyznačena takto: příkazy, výrazy, funkce a ostatní klíčová slova:
ABS, ACS, AND[p 1], ASN, AT, ATN, ATTR, BEEP, BIN, BORDER, BRIGHT, CAT[p 2], CHR$, CIRCLE, CLEAR, CLOSE#[p 2], CLS, CODE, CONTINUE, COPY, COS, DATA, DEF FN, DIM, DRAW, ERASE[p 2], EXP, FLASH, FN, FOR, FORMAT[p 2], GO SUB, GO TO, IF, IN, INK, INKEY$, INPUT, INT, INVERSE, LEN, LET, LINE, LIST, LLIST, LN, LOAD, LPRINT, MERGE, MOVE[p 2], NEW, NEXT, NOT[p 1], OPEN#[p 2], OR[p 1], OUT, OVER, PAPER, PAUSE, PEEK, PI, PLOT, POINT, POKE, PRINT, RANDOMIZE, READ, REM, RESTORE, RETURN, RND, RUN, SAVE, SCREEN$, SGN, SIN, SQR, STEP, STR$, TAB, TAN, THEN , TO, USR, VAL, VAL$, VERIFY
Výrazy a příkazy, které byly pouze na počítačích ZX81, TS1000 a TS1500:
FAST, SCROLL, SLOW, UNPLOT, GOSUB/GOTO (Spectrum má GO SUB a GO TO)
Původní Španělská verze počítače ZX Spectrum 128K+ neobsahovala systém nabídek jako pozdější anglická verze a verze z ní vycházející, ale místo nich používala další přidané příkazy:
↑ abcdefCAT, CLOSE#, ERASE, FORMAT, MOVE a OPEN# jsou příkazy a výrazy pro ZX Microdrive. Pokud se použijí bez tohoto zařízení, vyvolají chybu. Československý počítač Didaktik tyto příkazy využíval také pokud byla připojena disketová jednotka. Příkazy OPEN# a CLOSE# je sice možné použít i bez ZX Microdrive, ale pouze v jejich omezené variantě.
↑tyto příkazy nahradily grafické znaky pod písmeny 'T' a 'U', což někdy způsobovalo chybné zobrazení u programů, které tyto grafické znaky využívaly.
↑Příkaz WIDTH obsahoval chybu, kvůli které ho nebylo doporučeno používat.
↑Podobným způsoben je řešen i kompilátor assembleru pro ZX Spectrum nazvaný Assembler[12] a stejný způsob používá i zařízení MicroSource pro vkládání instrukcí assembleru a příkazů Forthu do BASICu.[13]
TS1000, TS1500, TS2068, TS2048, TC2068, TC2048 (prototypy: TS2000, TS2016, TS2048, TS2068, TS2072, TC3256) Přestože některé z prototypovýchh počítačů mají stejné názvy jako sériově vyráběné počítače, nejedná se o stejné počítače.