Svobodná syrská armáda
Svobodná syrská armáda (zkráceně SSA, někdy též FSA z anglického Free Syrian Army) byla široká koalice decentralizovaných povstaleckých opozičních skupin, která byla jednou ze stran v syrské občanské válce, kde působila jako ozbrojená složka Národní koalice sil revoluce a syrské opozice. Vznikla z vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil – 29. července 2011 ji vyhlásila skupina sedmi přeběhlých důstojníků.[3][4][5] Ke konci roku 2011 byla FSA hlavní skupinou syrských vojenských dezertérů a stala se hlavní bojovou silou opozice v první fázi války. Původně formální vojenská organizace v průběhu války ztratila svou původní velitelskou strukturu a po roce 2017 dochází k jejímu rozptýlení mezi další opoziční milice. Identita FSA byla později používána jinými opozičními skupinami až do pádu baasistického režimu v roce 2024 a následného sloučení ozbrojených frakcí do jednotné armády pod velením přechodné vlády.[6][7][8] HistorieVznik a útok na syrskou armáduK prvním zběhnutím ze syrské armády došlo koncem dubna 2011, kdy byla armáda vyslána do města Dar'á aby potlačila pokračující protesty. Některé jednotky odmítly střílet do demonstrantů a oddělily se od armádních jednotek. Videozáznam ukázal civilisty pomáhající vojákům, kteří byli postřeleni po zběhnutí.[9] Zběhnutí dle neověřených informací probíhaly po celé jaro. Několik vojáků, kteří odmítli střílet do civilistů bylo syrskou armádou popraveno.[10] Svobodná syrská armáda byla založena 29. července 2011 plukovníkem Riadem al-Asadem a šesti důstojníky, kteří přešli ze syrských ozbrojených sil. Ti ve zveřejněném videu prohlásili „všechny (syrské) bezpečnostní složky, které útočí na civilisty“ za své nepřátele[3][4] a prohlásili, že cílem SSA je „svrhnout systém“[3] a „svrhnout režim“.[5] Tito důstojníci oznámili, že bezprostřední prioritou Svobodné syrské armády je ochrana životů protestujících a civilistů před smrtícím potlačením ze strany bezpečnostních složek Bašára al-Asada, s konečným cílem dosáhnout cílů syrské revoluce, jimiž bylo ukončení dlouholeté vlády rodiny al-Asadů. 23. září 2011 se SSA spojila se skupinou Svobodných důstojníků (الجيش السوري الحر, Ḥarakat aḑ-Ḑubbāṭ al-Aḥrār). Západní pozorovatelé, jako například The Wall Street Journal, je po tomto spojení začali považovat za hlavní bojující skupinu přeběhlíků.[11] Od prosince 2011 SSA spolupracovala se Syrskou národní radou (المجلس الوطني السوري, al-Majlis al-Waṭanī as-Sūri)[12] a poté, co byla v listopadu 2012 založena Národní koalice sil revoluce a syrské opozice, podporuje i tuto organizaci.[13] V roce 2011 tvořili 90 % SSA sunnité a zbývajících 10 % hlavně ší'itští alavité,[14] Drúzové[15] a Palestinci.[16] V listopadu 2011 operovala Svobodná syrská armáda napříč celou Sýrií, a to jak v městských oblastech, tak i venkovských. Vojáci Svobodné syrské armády byli vyzbrojeni puškami, lehkými a těžkými kulomety, granáty a výbušnými zařízeními.[17] Jejich počet v této době dosahoval cca 15 tisíc.[18] Bojové akceSSA měla za cíl být vojenským křídlem syrské lidové opozice proti režimu[18] prostřednictvím ozbrojených operací a povzbuzení dezercí z armády.[19] Vzhledem k tomu, že syrská armáda byla vysoce organizovaná a dobře vyzbrojená, zvolila SSA vojenskou strategii guerillového boje na venkově i ve městech, se strategickým zaměřením na ozbrojené akce v hlavním městě Damašku. Tato kampaň neměla za cíl držet území, ale spíše rozptýlit vládní síly a jejich logistické řetězce ve městech, vyvolat vyčerpání bezpečnostních složek, snížit jejich morálku a destabilizovat vládu.[20] Vedením guerillové války po celé zemi dosahovala řady úspěchů proti mnohem lépe vyzbrojeným vládním silám.[21] SSA zpočátku usilovala o rychlé odstranění vrcholného vedení režimu; v červenci 2012 se jí podařilo úspěšně zavraždit šéfa zpravodajské služby Assefa Šawkáta a ministra obrany Dawouda Rádžiha.[22] Na začátku roku 2012 zahájily Íránské revoluční gardy koordinovanou vojenskou kampaň vysláním desítek tisíc chomejnistických bojovníků, aby zabránily kolapsu baasistické armády, což konflikt ještě více polarizovalo podél sektářských linií.[23] Mezi červencem 2012 a červencem 2013 se SSA potýkala s nízkou disciplínou, vnitřními boji mezi jednotlivými frakcemi a džihádisty (Fronta an-Nusrá), kteří v severní Sýrii získali převahu nad SSA.[24] V dubnu 2013 přislíbily USA poskytnout „nesmrtící pomoc“ v hodnotě 123 milionů amerických dolarů syrské opozici prostřednictvím SSA.[25] ÚpadekPo roce 2013 SSA postihlo snižování disciplíny, absence centralizovaného politického vedení, nedostatek podstatné západní podpory, zhoršující se zásobování zbraněmi a klesající finanční prostředky, zatímco rivalizující islamistické milice se staly dominantními v ozbrojené opozici.[26] Ruská vojenská intervence v roce 2015 zastavila expanzi SSA a řada ruských a íránských protiútoků v roce 2016 oslabila její významné územní zisky a vážně poškodila její velitelskou strukturu.[6] V prosinci 2016 skončila po čtyřech letech bojů bitva o Aleppo vítězstvím vládních sil.[7] Vedle těchto útoků byla SSA také značně oslabena dezercí.[27] Po turecké vojenské intervenci v Sýrii v roce 2016 a začátku snižování angažovanosti dalších zemí se milice SSA staly více závislými na Turecku, které se stalo jejich útočištěm a zdrojem zásobování.[28] Od konce srpna 2016 turecká vláda vytvořila novou koalici syrských povstaleckých skupin, včetně mnoha, které byly součástí SSA. Tato reorganizovaná povstalecká síla byla v roce 2017 pojmenována Syrská národní armáda (SNA).[29] SSA nadále již fungovala jen jako zastřešující označení pro různé skupiny. Po porážce baasistického režimu v roce 2024 se zakladatel SSA plukovník Asaad zapojil do spolupráce s přechodnou vládou na sjednocení ozbrojených frakcí pod novým ministerstvem obrany, s cílem vytvořit jednotné vojenské velení a předejít vnitřním konfliktům. Zdůraznil potřebu vykonání spravedlnosti namísto pomsty a vyzval k postavení představitelů bývalého režimu před soud.[8] OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Free Syrian Army na anglické Wikipedii.
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||
.svg)
Portal di Ensiklopedia Dunia
