Wireless Application Protocol![]() WAP (Wireless Application Protocol) je sada protokolů vyvinutých organizací WAP Forum v roce 1998, jejímž cílem bylo umožnit jednodušším mobilním telefonům a obdobným zařízením přístup k Internetu. V roce 2002 přešel vývoj WAP pod organizaci Open Mobile Alliance (OMA). Zatímco vyspělejší zařízení (počítače, tablety a většina moderních mobilních telefonů) mohou používat přímo internetové protokoly (případně rozšířené o vlastnosti, které přinášejí větší spolehlivost, bezpečnost a autenticitu). WAP byl vytvořen, aby mohl fungovat na zařízeních s podstatně horšími parametry (malá paměť, slabý procesor, malé rozlišení obrazovky, pouze číselná klávesnice). Uživatelské rozhraní pro WAPWAP předpokládá, že na mobilním telefonu bude fungovat aplikace podobná WWW prohlížeči nazývaná microbrowser. Aby nemusely být implementovány kompletní internetové protokoly, jsou v zařízení zvaném WAP brána (anglicky WAP Gateway) transformovány na jednodušší WAPové protějšky: ![]() WAP gatewayVelikou roli mezi TCP sítěmi a mobilními sítěmi hraje WAP gateway, která v mnohém přizpůsobuje WML stránky podle profilu schopností mobilního zařízení (UAProf), aby bylo usnadněno jejich zobrazení na mobilních telefonech. Protokolový zásobníkPro komunikaci mezi WAP microbrowserem a HTTP proxy se používá následující protokolový zásobník:
Protokol WDP je obdobou internetového UDP. Pro služební funkce se používá protokol WCMP, který je obdobou internetového protokolu ICMP. Verze WAPWAP 1.01998 WAP 1.0 – používá značkovací jazyk WML Obrázkové formáty pro WAP 1.0Jako hlavní grafický formát WAPu je definován monochromatický WBMP. Další technologie navázané na WAP 1.0WAP 1.11999 WAP 1.1 WAP 1.22000 WAP 1.2 – definuje WAP Push WAP 2.02002 WAP 2.0 – používá značkovací jazyk XHTML Mobile Profile Po WAP 1.0 nastupuje (zpětně nekompatibilní) WAP 2.0 neboli XHTML MP (Mobile Profile), který je velmi podobný WWW. Na místo WML definice stránek obsahuje zeštíhlenou verzí XHTML. Hlavním grafickým formátem se stal PNG a široce je podporován i JPEG. WAP 2.0 již není závislý na WAP Gatewayi a je podporován v sítích 3G; na rozdíl od WAP 1.0 umožňuje použití barev a grafických formátů GIF, PNG a JPG. Architektura pro WAP Push Podrobnější informace naleznete v článku WAP Push.
![]()
WAP Push se používá i pro doručování MMS notifikací: MMSC posílá notifikaci o MMS na HSP, které je pošle pomocí SMPP na SMSC a to ji doručí na mobil. Vyhrazené portyZpráva obsahuje v UDH číslo portu, které způsobí, že mobil spustí aplikaci. WAP aplikační porty podle http://www.iana.org/assignments/port-numbers jsou sice uváděné jako TCP a UDP porty, ale mohou být předávané i jako 16bitové aplikační porty v User Data Header (UDH): wta-wsp-s 2805/tcp WTA WSP-S wta-wsp-s 2805/udp WTA WSP-S # wta-wsp-wtp-s 2923/tcp WTA-WSP-WTP-S wta-wsp-wtp-s 2923/udp WTA-WSP-WTP-S # wap-push 2948/tcp WAP PUSH wap-push 2948/udp WAP PUSH wap-pushsecure 2949/tcp WAP PUSH SECURE wap-pushsecure 2949/udp WAP PUSH SECURE # wap-wsp 9200/tcp WAP connectionless session service wap-wsp 9200/udp WAP connectionless session service wap-wsp-wtp 9201/tcp WAP session service wap-wsp-wtp 9201/udp WAP session service wap-wsp-s 9202/tcp WAP secure connectionless session service wap-wsp-s 9202/udp WAP secure connectionless session service wap-wsp-wtp-s 9203/tcp WAP secure session service wap-wsp-wtp-s 9203/udp WAP secure session service wap-vcard 9204/tcp WAP vCard wap-vcard 9204/udp WAP vCard wap-vcal 9205/tcp WAP vCal wap-vcal 9205/udp WAP vCal wap-vcard-s 9206/tcp WAP vCard Secure wap-vcard-s 9206/udp WAP vCard Secure wap-vcal-s 9207/tcp WAP vCal Secure wap-vcal-s 9207/udp WAP vCal Secure # WAP Forum <wap-feedback&mail.wapforum.org> # WAP Forum <pg&uplanet.com> Pro realizaci služeb jsou také využívány platformy i-mode a WAP 2.0. Zhruba od roku 2000 je WAP implementován ve většině mobilních telefonů, stejně tak mobilních sítí. Většina mobilních operátorů provozuje portál pro agregaci různých služeb na této platformě. V telefonech bývají označovány popiskem položky:
Externí odkazy
WAP Browser
WAP Gateway
Protokoly |
Portal di Ensiklopedia Dunia