Zerstörer 1934 byla třída torpédoborců německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Byly to první plnohodnotné německé torpédoborce postavené od konce první světové války. Další německé druhoválečné torpédoborce na něj konstrukčně navazovaly.[1] Za války byly tři potopeny a čtvrtý byl po válce sešrotován. Německé námořnictvo následně získalo další torpédoborce mírně upraveného modelu Zerstörer 1934A.
Stavba
Čtyři jednotky této třídy postavila německá loděnice Deutsche Werke v Kielu. Objednány byly roku 1934.[2] Jejich kýly byly založeny v letech 1934–1935. Do služby vstoupily v roce 1937.[1]
Dne 22. února 1940 se účastnil operace Wikinger. Když pomáhal potápějícímu se torpédoborci Z1 Leberecht Maas, najel na minu a potopil se s celou posádkou.
Z4 Richard Beitzen
Zerstörer 1934
Deutsche Werke
1935
30. listopadu 1935
květen 1937
Předán Velké Británii, sešrotován 1947.
Konstrukce
Z3 Max SchultzVrak torpédoborce Z2 Georg Thiele ve fjordu Rombaken
Výzbroj plavidel tvořilo pět 127mm kanónů v jednodělových věžích, čtyři 37mm a čtyři 20mm protiletadlové kanóny a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest kotlů Wagner a dvě turbíny Deschimag o výkonu 70 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,2 uzlu.[1] Dosah byl 1825 námořních mil při rychlosti devatenáct uzlů.[2]
Modifikace
Po dokončení byla posílena konstrukce trupu a příď torpédoborů byla prodloužena (celková délka 119,3 m). Roku 1938 torpédoborce dostaly uzavřený můstek.[1]
Torpédoborec Z4 Richard Beitzen byl roku 1940 vybaven sonarem S-Gerät. Za války byla posilována jeho protiletadlová výzbroj. Roku 1941 byl vybaven radarem FuMO 24. Roku 1944 dostal tzv. atlantickou příď.[1] Celková délka se zvětšila na 121,3 m.[2]
Odkazy
Reference
↑ abcdefgGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 232. (anglicky)
