Link Access Procedure for Frame RelayLink Access Procedure for Frame Relay, LAPF (anglicky) je síťový komunikační protokol linkové vrstvy pro rozlehlé sítě Frame Relay. LAPF je odvozeno od protokolu SDLC firmy IBM, který tvoří vrstvu 2 sady protokolů SNA (System Network Architecture) firmy IBM. Protokol SDLC vyvinutý kolem roku 1975 posloužil jako inspirace pro další protokoly linkové vrstvy, které zaručují bezchybný přenos rámců ve správném pořadí; kromě LAPF formálně definovaného v doporučení Q.922 Mezinárodní telekomunikační unie je to LAPB pro protokolový zásobník X.25, LAPM pro protokol V.42 pro modemy a LAPD pro protokolový zásobník ISDN. V sítích Frame Relay LMI (Local Management Interface) se zprávy dopravují ve variantách LAPF rámců. Formát rámcůFormát LAPF rámce vychází z HDLC:
Flag, bit stuffing a výpočet FCS jsou stejné jako u HDLC. Linková připojení jsou rozlišena pomocí hodnoty DLCI (Data link connection identifier), která je přenášena v adresním poli rámce. Mechanismus rozšířených adres z HDLC umožňuje, aby LAPD používalo vícebytové adresní pole: nejnižší bit (EA) každého bytu v adresním poli signalizuje, zda následuje další oktet adresy; hodnota 0 znamená, že adresní pole pokračuje; hodnota 1 signalizuje, že se jedná o poslední oktet rozšířené adresy. Délka adresního pole u Frame Relay je 2 až 4 B; v nejčastějším případě má délku 2 byty s následující strukturou:
Význam jednotlivých polí je následující:
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Link Access Procedure for Frame Relay na anglické Wikipedii. Související článkyExterní odkazy |
Portal di Ensiklopedia Dunia