Linka RER E
Historie13. října 1989 premiér Michel Rocard oznámil realizaci projektů Éole a Meteor. 4. května 1995 byl dokončen severní tunel a v listopadu 1996 skončila stavba jižního tunelu. 17. ledna 1999 byl tunel pod Paříží zapojen do elektrického napětí. 12. července 1999 proběhlo slavnostní otevření linky a 14. července byl do provozu uveden úsek Haussmann - Saint-Lazare — Chelles - Gournay. 30. srpna téhož roku byl zahájen provoz na druhé větvi do Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise. 14. prosince 2003 byla linka prodloužena z Villiers-sur-Marne do Tournan. 6. května 2024 byl zahájen provoz v novém tunelu pod Paříží, který propojuje bývalou stanici Haussmann – Saint-Lazare s novou konečnou Nanterre-La Folie ve čtvrti La Défense. CharakteristikaZápadní konečná linky RER E Nanterre-La Folie, označená jako E1, leží poblíž La Défense ve městě Nanterre. Bezprostředně za touto stanicí se trať noří do tunelu, ve kterém se nacházejí stanice La Défense, Neuilly - Porte Maillot, Haussmann - Saint-Lazare (poblíž Opery) a Magenta (poblíž nádraží Gare du Nord a Gare de l'Est). Před stanicí Rosa Parks trať vyjíždí na povrch a pokračuje dál na východ. Východně od Paříže se linka dělí na dvě větve - kratší E2 končící v Chelles-Gournay a delší E4 vedoucí do Tournan jihovýchodně od Paříže. ![]() Další rozvojNejvětším současným projektem v síti RER je prodloužení linky E ze stávající konečné Nanterre-La Folie dále na západ do města Mantes-la-Jolie. Prodloužení se buduje jednak kvůli posílení vytížené RER A a také kvůli značně přetíženému nádraží Paris-St-Lazare. První etapa tohoto projektu zahrnovala ražbu nového tunelu a výstavbu stanic Neuilly - Porte Maillot, La Défense a Nanterre-La Folie, která se stala novou konečnou stanicí pro spoje přijíždějící z východu. K zahájení provozu na tomto úseku došlo na začátku května 2024. Součástí druhé etapy, která má termín dokončení v roce 2026, je modernizace trati, výstavba nového mostu přes Seinu a úprava některých stanic mezi Nanterre-La Folie a Mantes-la-Jolie. Stanice Nanterre-La Folie zůstane konečnou pro vlaky přijíždějící z východu (Chelles - Gournay/Tournan) i po dokončení druhé etapy, naopak spoje z Mantes-la-Jolie ukončí svou jízdu ve stanici Magenta. Díky tomuto systému nebude docházet k přenášení případných provozních nepravidelností z východní části linky na západní a obráceně. Zároveň bude zajištěno přímé spojení ze všech předměstí na trase i z La Défense do všech důležitých stanic v Paříži. Na trati do Mantes-la-Jolie nahradí prodloužená linka RER E jednu z větví příměstských vlaků Transilien J vyjíždějících z nádraží Saint-Lazare. ![]() Vozový parkOd počátků provozu až do současnosti na lince jezdí pětivozové patrové jednotky řady Z 22500, což je upravená verze jednotek MI 2N používaných na lince RER A. Na konci roku 2015 se k nim přidaly osmivozové jednotky řady Z 50000 ve Francii známé pod obchodním názvem Francilien. V druhé polovině roku 2020 začalo testování nových jednotek RER NG vyráběných společnostmi Alstom a Bombardier, které jsou určeny pro linky RER D a E.[1] Názvy vlakůVlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující:
Galerie
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne E du RER d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia