Most krále Alexandra (Bělehrad)
Most krále Alexandra (srbsky Мост краља Александра) je bývalý silniční visutý most přes řeku Sávu, který stál v hlavním městě Srbska, Bělehradu. NázevMost byl pojmenován po tehdejším králi Alexandru I. Karađorđevićovi, který byl zabit při atentátu v roce 1934. KonstrukceVisutý most o celkové délce 411 m měl hlavní rozpětí o délce 261 m a šířku mostovky 18 m (byl širší než jeho nástupce). Konstrukčně byl podobný jako Mülheimský most v Kolíně nad Rýnem. Do projektu mostu se rovněž chtěl zapojit i Ivan Meštrović, který jej chtěl doplnit o sloupy významných panovníků dějin bývalé Jugoslávie a předchozích států, nicméně tento návrh neuspěl. HistorieJako jedna z vítězných sil první světové války měla Jugoslávie nárok na reparace a rozhodla se je použít na stavbu mostu přes řeku Sávu v Bělehradě. Měl to být první pevný silniční most přes řeku Sávu[1] v metropoli po Starém železničním mostě, který vznikl již v roce 1884. Most byl vybudován dvěma společnostmi: Gutehoffnungshütte, která měla dodat ocelovou konstrukci, a Société de Construction des Batignolles, která realizovala všechny okolní práce, jakými byly základy mostu, pilíře, nájezdy a chodníky, včetně 4 km dlouhých navazujících komunikací. Stavba mostu trvala celkem čtyři roky, a to od roku 1930 do roku 1934. Oproti původním plánům se zpozdila, neboť ji zkomplikovalo vyklízení pozemků na staroměstské straně (Savamala). V polovině prosince 1934 se uskutečnily zátěžové zkoušky. Slavnostně byl otevřen dne 16. prosince 1934[1], při této příležitosti se setkalo velké množství lidí. Na 150 000 lidí jej přešlo první den.[1] Jeho význam byl zpočátku symbolický, neboť na druhé straně řeky (kde dnes stojí Nový Bělehrad) se nenacházela žádná zástavba a vybudování nové části města se teprve předpokládalo. Most byl zničen na počátku druhé světové války, byl vyhozen do vzduchu jugoslávskou královskou armádou ve snaze zastavit postup německého vojska ze severu a severozápadu. Odstřel mostu byl uskutečněn nešťastně, neboť pod ním právě proplouvala loď, a celá událost si proto vyžádala téměř sto mrtvých. Po obsazení Bělehradu jej Němci nahradili mostem pontonovým.[2] Po druhé světové válce zde byl vybudován tzv. Brankův most[1], který slouží do současnosti. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku König-Alexander-Brücke na německé Wikipedii.
Externí odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia