Name Service SwitchName Service Switch (NSS, přepínač jmenných služeb) propojuje počítač s množstvím zdrojů běžných konfiguračních databází a mechanismů jmenných služeb. K těmto zdrojům patří lokální soubory (např. Tento mechanismus operačního systému používají miliardy počítačů včetně všech unixových operačních systémů, a jeho funkce je nepostradatelnou součástí firemních sítí mnoha organizací a internetu. Je použit například pokaždé, když uživatel počítače zadá webovou adresu, klikne na odkaz ve webovém prohlížeči nebo provede autentizaci pomocí hesla, aby získal přístup k nějakému počítači nebo službě v internetu. Soubor nsswitch.confPro konfiguraci jmenných služeb operačního systému slouží správci systému soubor V souboru passwd: files ldap shadow: files group: files ldap hosts: dns nis files ethers: files nis netmasks: files nis networks: files nis protocols: files nis rpc: files nis services: files nis automount: files aliases: files Pořadí zdrojů na každém řádku určuje pořadí, v jakém bude NSS prohledávat tyto zdroje pro získání informací dotazy pro danou službu. Za každým jménem zdroje může být uveden seznam kritérií v hranatých závorkách, který určuje podmínky, za kterých bude NSS zkoušet použít další zdroje pro vyřízení dotazu v závislosti na odezvě předchozího zdroje. HistorieDřívější unixové systémy buď používaly pouze lokální soubory nebo měly v různých programech pevně zadrátovaná pravidla pro přístupu k lokálním informačním souborům a databázím přístupným po síti. Významnou výjimkou byl Ultrix používající konfigurační soubor Jako první začala NSS používat firma Sun Microsystems pro svůj operační systém Solaris. Soulad systému Solaris s normou SVR4, kterou společně vyvinula firma Sun Microsystems a AT&T Unix System Laboratories sloučením systémů UNIX System V, BSD a XENIX, vyžadoval, aby třetí strany mohly přidat implementaci jmenných služeb pro transportní vrstvu podle svého výběru (s využitím protokolů OSI nebo TCP/IP), aniž by musely přepisovat aplikace využívající Transport-Independent RPC (TI-RPC) kompatibilní s SVR4 (TI-RPC) nebo přestavovat operační systém. Firma Sun implementovala do systému Solaris adresářovou službu NIS+, která nahradila starší verzi NIS, což vyžadovalo koexistenci dvou adresářových služeb v rámci podniku pro usnadnění migrace. Jako první navrhli a implementovali přepínač jmenných služeb inženýři firmy Sun Thomas Maslen a Sanjay Dani. Pro splnění požadavků systému Solaris použili soubor Původní návrh s konfiguračním souborem a načítáním knihoven implementujících přístup ke jmenným službám za běhu přestál zkoušku časem během dalšího vývoje operačních systémů a zavádění nových jmenných služeb. Během následujících let programátoři portovaly konfiguraci pomocí NSS souboru do mnoha jiných operačních systémů včetně FreeBSD, NetBSD, Linuxu, HP-UXu, IRIXu a AIXu. Více než dvě desetiletí po vytvoření NSS implementovala tento přístup téměř identicky knihovna GNU libc. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Name Service Switch na anglické Wikipedii. Související články
Externí odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia