Sumy

Sumy Суми
sídliště a chrám proroka Eliáše
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°55′ s. š., 34°45′ v. d.
Nadmořská výška	166 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Sumská
Rajón	Sumský
Administrativní dělení	2 městské rajóny: Kovpakivskyj, Zaričnyj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	145 km²
Počet obyvatel	256 464 (2022)
Hustota zalidnění	1 768,7 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (80 %), Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starostka	Julia Pavlyk
Vznik	1652
Oficiální web	smr.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 54
PSČ	40000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sumy (ukrajinsky Суми, rusky Сумы) jsou hlavní město Sumské oblasti na severovýchodní Ukrajině. Leží na řece Psel, levém přítoku Dněpru, nedaleko od hranic s Ruskem. Prochází tudy železniční magistrála Konotop – Charkov. Žije zde přibližně 260 000 obyvatel.

Již ve 2.-6. století žily na tomto území slovanské kmeny, zbytky sídel a pohřebišť byly nalezeny v jihozápadní části města (ulice Pavlova, Krugovaja). Z 8.- 10. století je archeologicky doložena osada Severjanů (v dnešní ulici Topoljanskaja). Stopy antického osídlení někteří historikové ztotožňují se starověkým ruským městem Lipetsk. V oblasti Zelenyj Gaj bylo berlitské sídliště z 9.-11. století s 14 mohylami, ve střední části města pozůstatky ruské osady Sumin z 11. století, jejíž jméno převzalo nové založení z roku 1652 nebo 1655, kdy na břehu Pselu vznikla kozácká pevnost, která měla chránit historický region Slobodská Ukrajina před Krymskými Tatary. Poté, co útoky přestaly, přešlo území pod ruskou říši a stalo se významným ekonomickým centrem. Počátkem 19. století byly Sumy kandidátem na zřízení první ukrajinské univerzity; byl však vybrán Charkov. Během německé okupace za druhé světové války (1941–1943) utrpěly Sumy velké škody. Po válce byly zničené části města přebudovány.

• Dne 24. února 2022, v první den ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, zaútočily na Sumy ruské jednotky. V dalších dnech následovala série výbuchů. Bitva o Sumy trvala do 8. dubna 2022 a skončila vítězstvím Ukrajinců.
• Další ruský útok následoval v srpnu 2024. V noci z 12. na 13. srpna zaútočilo ruské letectvo na kritickou infrastrukturu, část města zůstala bez proudu a bez dodávek plynu. Ruský útok poškodil elektrické vedení, rozvod plynu, budovu nemocnice a několik aut, uvedla oblastní vojenská správa.^[1]

• Městu dominuje katedrála (Spaso-Preobraženskyj sobor) v neoklasicistním slohu z 18. století, vícekrát přestavovaná, hlavně v roce 1858, v 80. letech 19. století přistavěna 56 metrů vysoká věž, po roce 1990 stavba rekonstruována vně i uvnitř; v interiéru fresky Vladimira Makovského a Klavdije Lebeděva.
• Chrám Vzkříšení z roku 1702, nejstarší budova ve městě.
• Katedrála kláštera sv. Pantaleona, postavena v roce 1911 podle návrhu Alekseje Ščuseva, podle vzoru středověkých chrámů v Novgorodě a Pskově.
• Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla (1851)
• Trojický chrám (Katedrála Nejsvětější Trojice) z let 1902–1914, podle vzoru katedrály sv. Izáka v Petrohradu; uvnitř ikony od Michaila Vasiljeviče Něstěrova, roku 1917 nedokončené kvůli revoluci.
• Budova Oblastní filharmonie
• Ukrajinská bankovní akademie (škola), dříve banka
• Usedlost Suchanovových-Sumovských
• Usedlost Šteryčevové
• Muzeum umění Nikanora Onackého

Ve městě sídlí 4 vysoké školy, 9 středních škol, vlastivědné a umělecké muzeum a Muzeum Antona Pavloviče Čechova.

• 1897 – 70,53 % Ukrajinci, 24,1 % Rusové, 2,6 % Židé
• 1926 – 80,7 % Ukrajinci, 11,8 % Rusové, 5,5 % Židé
• 1959 – 79 % Ukrajinci, 20 % Rusové

• Vladimir Golubničij (1936–2021), sovětský atlet, chodec
• Mychajlo Fomenko (1948–2024), ukrajinský fotbalista a trenér
• Dmytro Kuleba (* 1981), ukrajinský diplomat a politik
• Vita a Valj Semerenkovy (* 1986), ukrajinské biatlonistky
• Anastasija Merkušinová (* 1995), ukrajinská biatlonistka

Trojický chrám	Usedlost Suchanovových-Sumovských	Ukrajinská bankovní akademie	Preobraženský chrám	Chrám Vzkříšení	Oblastní filharmonie	Muzeum umění N. Onackého	Usedlost Šteryčevové

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sumy na anglické Wikipedii.

• Bitva o Sumy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sumy na Wikimedia Commons
• Nezávislý webový portál (ukrajinsky)
• Sumská univerzita (ukrajinsky)

Sumská oblast
Rajóny	Konotopský • Ochtyrský • Romenský • Sumský • Šostský
Města	Bilopillja • Buryň • Družba • Hluchiv • Konotop • Krolevec • Lebedyn • Ochtyrka • Putyvl • Romny • Seredyna-Buda • Sumy • Šostka • Trosťanec • Vorožba
Sídla městského typu	Čupachivka • Dubovjazivka • Esmaň • Chotiň • Jampil • Kyrykivka • Krasnopillja • Lypova Dolyna • Mykolajivka • Nedryhajliv • Nyzy • Stepanivka • Svesa • Šalyhyne • Terny • Uhrojidy • Uljanivka • Velyka Pysarivka • Voroniž • Znob-Novhorodske
Bývalé rajóny	Bilopillský • Buryňský • Hluchivský • Jampilský • Krasnopillský • Krolevecký • Lebedynský • Lypovodolynský • Nedryhajlivský • Putyvlský • Seredynobudský • Trosťanecký • Velykopysarivský

Města na Ukrajině podle počtu obyvatel
2 500 000+	Kyjev
1 000 000+	Charkov • Oděsa
500 000+	Dnipro • Doněck • Záporoží • Lvov • Kryvyj Rih
250 000+	Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy