Volyňská oblast
Volyňská oblast (ukrajinsky Волинська область, Volynska oblasť; někdy též Volyň – toto označení však má širší význam) je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v severozápadním cípu země při hranicích s Polskem a Běloruskem. Oblast byla ustavena 4. prosince 1939. Hlavním městem je Luck. Žije zde přibližně 1,02 milionu[1] obyvatel, z nichž 97 % tvoří Ukrajinci; oblast je spjatá s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky vrátili do vlasti. HistorieVolyňská oblast byla ustavena 4. prosince 1939. GeografieVětšinu oblasti zaujímá Poleská nížina. Oblast je jednou z nejlesnatějších v zemi; regiony sousedící s Běloruskem, kterými protéká řeka Prypjať (s přítoky Turija a Stochid), jsou bažinaté a velmi řídce osídlené; nachází se v nich také přes 200 jezer, z nichž největší je Sviťazské a Pulemecké jezero. Od Polska dělí Volyňskou oblast řeka (Západní) Buh. Na jihovýchodě se oblast zvedá k Podolské vysočině. Kulturním a hospodářským centrem oblasti je dvousettisícový Luck, nejvýznamnější dopravní křižovatkou je Kovel, který leží na trati Varšava–Kyjev a na silničním i železničním tahu Brest (Bělorusko) – Rivne. Pamětihodným městem je Vladiměř (Volodymyr), jedno z nejstarších sídel Kyjevské Rusi. ObyvatelstvoK 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 021 356 obyvatel. Oblast patří k nejméně zalidněným regionům na Ukrajině. Rovensko oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1 milionu 21 tisíc osob žilo ve městech 533,5 tisíc lidí (52,3 %), zatímco na venkově 487,8 tisíc lidí (47,7 %). Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]
Za rok 2021 se narodilo 9 852 živě narozených dětí, zemřelo však 14 493 lidí, z nichž 45 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 64 živě narozených, což je jeden z nejlepších poměrů v rámci Ukrajiny. Celkový úbytek obyvatel byl 6 041 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 4,6 ‰.[2] Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 96,9 % Ukrajinců, 2,4 % Rusů a 0,3 % Bělorusů.[3] 97,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 2,5 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[4] Přehled městNásledující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou).[5]
OdkazyReference
Související články
Externí odkazy
|
Portal di Ensiklopedia Dunia