Trolejbusová doprava v Hradci Králové
V Hradci Králové je od roku 1949 v provozu síť trolejbusové dopravy. Historie.jpg)  .jpg)   Začátky provozuV roce 1947 tehdejší Jednotný národní výbor zadal projekty pro výstavbu trolejbusové sítě. V Hradci nikdy nejezdily tramvaje (ačkoli se o nich původně uvažovalo[5]), jako v řadě jiných měst, kde dnes trolejbusy jezdí; v první polovině minulého století se totiž město věnovalo spíše výstavbě nových čtvrtí než dopravě. První trolejbusová trať, která byla otevřena 2. května 1949, se stavěla pouhý jeden rok a vedla od královéhradeckého hlavního nádraží přes Ulrichovo náměstí a Pražský most na Nový Hradec Králové. Využívala ji linka č. 2, přičemž úsek od továrny Petrof na konečnou byl v počátku veden pouze v jedné stopě. Ještě téhož roku byla zprovozněna další trať pro linku č. 0 na Slezské Předměstí. Linka byla specifická tím, že každý z jejích směrů měl částečně odlišnou trasu. Směrem od hlavního nádraží, přes Ulrichovo náměstí a Pražský most využívala stejnou trať jako linka č. 2, dále však odbočovala vlevo k hotelu Grand a poté na Pospíšilovu třídu. Zde se trať u Rožberku (dnes u hotelu Alessandria) rozdělovala na dvě jednostopé části, tvořící smyčku. Dále trať vedla dnešními ulicemi Bratří Štefanů (Stoletá) a Kladská ke konečné Cihelna. V opačném směru linka z Cihelny jela kolem nádraží Slezské Předměstí a dále zpět po Pospíšilově třídě (dnes třídě SNP) k Rožberku, odkud až k Adalberitnu jela po stejné trase jako v opačném směru. Od Adalbertina odbočila k Tyršovu mostu a pokračovala Dukelskou třídou a ulicemi Chelčického a Haškova k hlavnímu nádraží. Jediná měnírna v síti se nacházela v prostorách vodní elektrárny Hučák, až v roce 1955 se k ní přidala druhá pod Novým Hradcem. Až do roku 1952, kdy byla postavena vozovna Pouchovská, byly vozy garážovány ve vnitrobloku v ulici Škroupova.[6] Od 50. let k Sametové revoluciV roce 1951 byla postavena druhá stopa trati od Petrofu na Nový Hradec. Postupně byly zprovozňovány i další tratě, takže v roce 1952 už byl dokončen okruh kolem historického centra města a trať do Kuklen a dále v jedné stopě do Plačic. S výstavbou nové vozovny v ulici Pouchovská k ní byla postavena manipulační odbočka z Pospíšilovy třídy. Ke konci roku 1958 byl zahájen provoz i na nové trati do Malšovic, další rok byla zobousměrněna jednostopá trať na Slezském Předměstí, kde vznikla nová konečná Cihelna. V první polovině 60. let dosáhly trolejbusy ve městě svého největšího rozsahu, v provozu jezdily trolejbusy typů Škoda 7Tr, 8Tr a 9Tr. V roce 1965 byla postavena ještě trať na sídliště Sever a pak nastal útlum – MěNV Hradce Králové se rozhodl síť zrušit. První zrušenou tratí se stal úsek na Gočárově třídě v roce 1967 (provoz tu byl obnoven až v 90. letech), o rok později byla zrušena trať u Stoleté a části Pospíšilovy třídy k Pyrámu (nahrazena tratí Buzuluckou ulicí a propojkou na Pouchovské) na Slezském Předměstí. V roce 1969 byla postavena propojka ze sídliště Sever Myslivečkovou ulicí na třídu SNP. V 70. letech se díky dobrému stavu trolejbusové sítě a částečně i díky ropné krizi útlum zastavil a začala postupně modernizace všech tratí. Od 90. let do současnostiV souvislosti se změnou společenských poměrů po roce 1989, a také díky rekonstrukci jednotlivých hradeckých mostů se začala trolejbusová síť opět rozšiřovat. Nově byl v roce 1993 zatrolejován jihozápadní úsek II. silničního okruhu pro linku č. 1 na Nový Hradec Králové. V roce 1995 byla obnovena byla trať na Pospíšilově a Gočárově třídě. Od roku 1994 byl v královéhradecké trolejbusové síti unikát – trolejbus s přívěsným vozíkem s přídavným dieselovým agregátem, který obsluhoval trať do Kluků, kam nevede trolejové vedení. V roce 2001 získalo město nízkopodlažní trolejbus Škoda 21TrACI s vestavěným agregátem, který nezatrolejovaný úsek obsluhoval do června 2012. Poté jej nahradila Škoda 30Tr s pomocným dieselagregátem. V roce 2001 byla postavena krátká trať z kuklenské Bláhovky k nové konečné u Hypernovy. O dva roky později byla přeložena již celá trať z Kuklen do Plačic na trasu kolem Hypernovy a ulicí Vlčkovická, tentokrát již ve dvou stopách. Do té doby spoje linky č. 3 do Plačic zajížděly z Bláhovky ulicí Kutnohorská.[6] Bylo též uvažováno o elektrifikaci linek č. 23 a 24 na sídlišti Moravské Předměstí a Třebši, k realizaci však nedošlo. Kolem roku 2014 se uvažovalo také o výstavbě tratí do čtvrti Farářství a obnově zrušených úseků v jižní části Slezského Předměstí, z čehož ale kvůli rozmachu elektrobusů u hradeckého DP nakonec sešlo. Realizace se v únoru 2019 dočkala pouze krátká odbočka z páteřní tratě na Nový Hradec Králové na smyčku Pod Strání, nacházející se v sídlišti Moravské Předměstí. Tento nově vybudovaný úsek začala využívat nově zavedená linka č. 4, spojující Pod Strání s Terminálem HD. Zahájení jejího provozu souviselo se zrušením některých spojů linek č. 1 a 2, kdy vozidla uvolněná z těchto linek byla následně nasazena právě na linku č. 4. V souvislosti s dodáním nových trolejbusů Škoda 30Tr vybavených trakčními bateriemi byl od února 2019 zahájen provoz dalších dvou linek, na nichž se využívá schopnost trolejbusů jezdit i mimo trolejové vedení. Elektrická trakce tak začala obsluhovat sídlištní oblast Plachta prostřednictvím okružní linky č. 21. Původní autobusová linka č. 27, zajišťující spojení mezi sídlišti Slezské a Moravské Předměstí, byla převedena na trolejbusový provoz.[7] Bateriové trolejbusy jsou od té doby rovněž nasazovány na vybrané spoje linky č. 7, které zajíždějí do nezatrolejované jižní části sídliště Malšovice. LinkyV Hradci Králové bylo v září 2021 v provozu 8 trolejbusových linek.[1][8][2]
* U délky trati a doby jízdy je v závorce uvedena délka, resp. čas, při prodloužené (č. 1, č. 7 a č. 27), případně zkrácené (č. 3), trase. Vozový parkPro zahájení trolejbusového provozu bylo do Hradce Králové dodáno pět kooperačních francouzsko-českých trolejbusů Vetra-ČKD (provozovány 1949–1960). Od 50. let již byly zakupovány výhradně vozy československé Škoda 7Tr (provoz 1951–1971), Škoda 8Tr (provoz 1957–1975), Škoda 9Tr (provoz 1962–1991), Škoda 14Tr (provoz 1983–2012) a kloubové Škoda 15Tr (provoz 1989–2012). V letech 1997 až 2003 byl vozový park obnovován nízkopodlažními vozy Škoda 21Tr (provoz 1997–2015), včetně prototypu s pomocným dieselagregátem 21TrACI.[8][3] V roce 2010 byly dva vozy 15Tr odprodány firmě Zliner Zlín, která je po opravě prodala Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem. Roku 2011 bylo v souvislosti se zařazením nových kloubových nízkopodlažních trolejbusů Škoda 31Tr prodáno pět vozů 15TrM přímo do Ústí nad Labem,[9]. Dne 15. září 2011 byl uveden do provozu první standardní nízkopodlažní trolejbus Škoda 30Tr, díky čemuž byly z provozu odstaveny poslední dva vozy 14TrM.[10] Po vyřazení posledních dvou trolejbusů 15Tr v roce 2012 (v provozu byly naposledy na podzim 2011) se Hradec Králové stal prvním městem v Česku, kde byl ukončen provoz vozidel tohoto typu. Tímto krokem se stal královéhradecký trolejbusový provoz zcela nízkopodlažním.[11] V červenci 2012 byl odstaven prototyp vozu 21TrACI[12] a následně byl převeden mezi muzejní trolejbusy. Zbývající vozy 21Tr byly odprodány Dopravnímu podniku města Brna (10 vozů 21Tr, 3 vozy 21TrAC), Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem (1 vůz 21Tr, 2 vozy 21TrAC) a na Ukrajinu do Oděsy (5 vozů 21Tr). V roce 2018 bylo zakoupeno devět vozů Škoda 30Tr vybavených trakčními bateriemi pro nezávislý pohyb i mimo trolejové vedení.[13] V rámci dodávky se také v Hradci Králové nakrátko objevil desátý vůz Škoda 30Tr s akumulátory, který byl výrobcem následně pronajat Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, kde byl veden pod evidenčním číslem 9506. Právě s tímto vozem byl v létě 2018 obnoven pravidelný trolejbusový provoz v hlavním městě. Začátkem roku 2020 se zapůjčený trolejbus vrátil z Prahy do Hradce Králové, kde získal evidenční číslo 38.[14] V prosinci 2020 byly v Hradci Králové v provozu tyto typy trolejbusů:[3]
MěnírnyTrolejbusová síť je napájena pomocí pěti měníren:[15][6]
Od roku 2018 se také v areálu vozovny nachází malá měnírna. Původní první měnírna u vodní elektrárny Hučák byla zrušena v roce 1966. OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
.jpg)
Portal di Ensiklopedia Dunia
