Zatykače Mezinárodního trestního soudu na ruské představitele

Vladimir Putin a Marija Lvovová-Bělovová, kteří jsou obviněni z válečných zločinů

Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud na zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.^[1] Oba jsou obviněni z válečného zločinu nezákonné deportace dětí během rusko-ukrajinské války.^[2][3] Putin se tak stal třetí úřadující hlavou státu^[4] a první hlavou stálého člena Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, na kterou byl vydán zatykač.^[5] V roce 2024 byl Putin spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem jedinými aktivními vůdci států, které hledal Mezinárodní trestní soud.^[6]

V průběhu roku 2024 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač také na Viktora Sokolova, Sergeje Kobylaša, Sergeje Šojgua a Valerije Gerasimova, důstojníky ruské armády, kteří jsou obviněni z útoků na civilisty a elektrickou infrastrukturu.^[7][8]

Všech 125 zemí, které ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu, je povinno zadržet a předat všechny obviněné osoby, pokud některá z nich vstoupí na jejich území.^[9]

Mezinárodní trestní soud (MTS) je mezinárodní soud sídlící v nizozemském Haagu, který vznikl v roce 2002 na základě Římského statutu přijatého na mezinárodní konferenci roku 1998.^[10] Rusko podepsalo statut v roce 2000, avšak nikdy jej neratifikovalo.^[11] V roce 2016 Rusko stáhlo svůj podpis poté, co soud klasifikoval ruskou anexi Krymu jako okupaci.^[11][12][13] Ukrajina podepsala statut v roce 2000^[11] a ratifikovala jej v roce 2024.^[14] V roce 2014 Ukrajina přijala jurisdikci soudu, což soudu umožnilo vyšetřovat údajné zločiny spáchané během rusko-ukrajinské války.^[15]

Dne 4. února 2015 požádal Parlament Ukrajiny Mezinárodní trestní soud, aby vyšetřil zločiny proti lidskosti spáchané ruskými vojáky na ukrajinském území od 20. února 2014.^[16] Poslanci rovněž požadovali stíhání nejvyšších představitelů Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.^[16]

Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, čímž došlo k zásadní eskalaci rusko-ukrajinské války. Následující měsíc přijalo Valné shromáždění OSN rezoluce ES-11/1 a ES-11/2 požadující okamžité stažení ruských vojsk z Ukrajiny.^[17][18] Téhož měsíce Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku okamžité zastavení válečných operací na Ukrajině.^[19] Během invaze Rusko uneslo tisíce ukrajinských dětí a deportovalo je do Ruska.^[20]

V květnu 2022 Putin nařídil zjednodušit vydávání ruského občanství ukrajinským sirotkům.^[21] Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny zdůraznilo, že tím „Putin fakticky legalizoval únosy dětí“.^[21]

Z hlediska mezinárodního práva je násilná deportace dětí považována za zločin proti lidskosti.^[22][23]

• Podle článku 50 Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z roku 1949 nesmí okupační mocnost měnit osobností status dětí.^[21][24]
• Rusko mělo rovněž porušit článek 7 Úmluvy o právech dětí, který zaručuje dítěti právo na jméno a získání státní příslušnosti.^[25][26]
• Článek II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 uvádí, že „násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“ je aktem genocidia.^[27][28]
• Rusko ratifikovalo Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, podle níž „nikdo nebude, ať individuálně nebo hromadně, vyhoštěn z území státu, jehož je státním občanem“.^[29][30]

Vyšetřovací komise OSN označila deportaci ukrajinských dětí za válečný zločin.^[31] Několik zemí, včetně Ukrajiny,^[32] Polska,^[33] Estonska,^[34] Lotyšska,^[35] Kanady,^[36] Litvy,^[37] Česka^[38] a Irska uznalo, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

• Brazílie: Prezident Luiz Inácio Lula da Silva řekl: „Mohu vám říci, že pokud budu prezidentem Brazílie a on [Putin] přijede do Brazílie, není možné, aby byl zatčen“. O den později však uvedl, že „neví, zda by Putina brazilská justice zadržela, jelikož se jedná o záležitost soudní moci, nikoli moci vládní“.^[39]
• Česko: Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za „správné“. Dodal také, že „únosy dětí by neměly být tolerovány“.^[40] Předseda vlády Petr Fiala na sociální síti X napsal: „Vydání zatykače na Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů jasně ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje“. Mimo jiné vyzval mezinárodní společenství, aby pokračovalo v silné podpoře Ukrajiny.^[41]
• Čína: Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Wang Wen-pin na tiskové konferenci uvedl: „Mezinárodní trestní soud musí zaujmout objektivní a nestranný postoj, respektovat imunitu hlav států a vyhnout se politizaci a dvojím standardům“.^[42]

• Rusko: Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov označil zatykač za „jasnou známku nepřátelství vůči Rusku i samotnému Putinovi“ a řekl, že „Rusko na jednání soudu reaguje s klidem, a že jeho rozhodnutí Putinovi nijak nebrání v práci“.^[43] Marija Lvovová-Bělovová prohlásila: „Je skvělé, že mezinárodní společenství ocenilo práci na pomoc dětem v naší zemi, že je nenecháváme ve válečných zónách, že je vyvádíme, že jim vytváříme dobré podmínky, že je obklopujeme milujícími a starostlivými lidmi“.^[44] Místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv označil soud za „zbytečnou instituci“ a na Telegramu napsal: „Je snadné si představit nadzvukovou raketu směřující z ruské lodi v Severním moři až k soudní budově v Haagu“.^[45]
• Srbsko: Prezident Aleksandar Vučić kritizoval zatykač na Putina a uvedl, že „zatykač prodlouží válku na Ukrajině“.^[46]
• Ukrajina: Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na sociální síti X napsal: „Tleskám rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Vladimira Putina a Mariji Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s násilným odebíráním ukrajinských dětí. Mezinárodní zločinci se budou zodpovídat z krádeží dětí a dalších mezinárodních zločinů“.^[47] Generální prokurátor Andrij Kostin uvedl: „Svět dostal signál, že ruský režim je zločinný a jeho vedení a přisluhovači budou pohnáni k odpovědnosti. Je to historické rozhodnutí pro Ukrajinu a celý systém mezinárodního práva“.^[48]

• Evropská unie: Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil: „Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu je začátkem procesu vyvozování odpovědnosti. Oceňujeme a podporujeme práci Mezinárodního trestního soudu. Beztrestnost nesmí existovat“.^[47]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ордер на арест Владимира Путина na ruské Wikipedii a International Criminal Court arrest warrants for Russian leaders na anglické Wikipedii.

• Zatykače Mezinárodního trestního soudu na izraelské představitele

• Situace na Ukrajině na webu Mezinárodního trestního soudu