Projekt 1134A
Projekt 1134A Berkut-A (v kódu NATO třída Kresta II) byla s deseti loďmi vůbec nejpočetnější třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Třída byla modifikací Projektu 1134 (Kresta I), určenou především pro boj proti ponorkám. Oproti lodím třídy Kresta I měla tato plavidla o 2,8 m prodloužený trup, jiné elektronické systémy, sonary a také pozměněnou výzbroj (místo protilodních nesla protiponorkové střely). StavbaCelkem bylo v letech 1966–1977 postaveno 10 jednotek této třídy.[1] Jednotky projektu 1134A:[1]
Konstrukce  Na přídi lodi byly dva dvanáctihlavňové vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 Smerč-2, za nimi bylo dvojnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-11 Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet). Druhé se nacházelo na zádi před hangárem, přičemž celková zásoba činila 44 střel. Na bocích nástavby se nacházely dva čtyřnásobné odpalovací kontejnery raketových torpéd RPK-3 Metel (v kódu NATO SS-N-14) o doletu 46 km. Za nimi byly po stranách hlavního stěžně čtyři rotační šestihlavňové 30mm kanóny AK-630. Na zádi se dále nacházely dvě dvouhlavňové věže s 57mm kanóny AK-725, druhý protiletadlový raketový komplet M-11 Štorm a dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3. Palubní vrtulník byl tentokrát typu Kamov Ka-25A. Pohonný systém měl výkon 90 000 hp. Tvořily jej parní turbíny TV-12-1 a čtyři kotle KVN-98/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu. Dosah byl 4700 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1] Operační službaPravděpodobně k jedinému bojovému nasazení lodi této třídy došlo ve dnech 11.–12. února 1976, kdy Admiral Makarov v souvislosti s občanskou válkou v Angole několikrát vystřelil na přístavy Lobito a Benguela, aby podpořil jednotky MPLA.[2] Všechny křižníky byly vyřazeny počátkem 90. let 20. století. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg){kind=small}
Portal di Ensiklopedia Dunia
