Projekt 68bis

Projekt 68bis / třída Sverdlov
	Křižník Žďanov
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo; Indonéské námořnictvo
Typ	lehký křižník
Lodě	24 plánováno; 14 postaveno
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Projekt 68 / třída Čapajev
Nástupce	Projekt 58 / třída Kynda
Technické údaje
Výtlak	14 290 t (standardní); 17 970 t (plný)
Délka	210,1 m
Šířka	22,1 m
Ponor	7,8 m
Pohon	2 turbíny, 16 kotlů
Rychlost	33,7 uzlu
Posádka	1270
Výzbroj	12× 152mm kanón (4×3); 12× 100mm kanón (6×2); 32× 37mm kanón (16×2); 10× 533mm torpédomet (2×5)
Pancíř	150 mm (můstek); 125 mm (boky, čela věží); 75 mm (paluba)

Projekt 68bis či třída Sverdlov, byla třída lehkých křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Jednalo se o poslední postavené sovětské konvenční křižníky, po nichž následovaly raketonosné křižníky Projektu 58 (v kódu NATO třída Kynda). Celkem bylo postaveno 14 křižníků. Jeden kus byl později prodán do Indonésie. Vyřazovány byly od poloviny 80. let, přičemž poslední jednotka byla vyřazena teprve v roce 1992.

Stavba

Stavba křížníků třídy Sverdlov probíhala v letech 1949–1955 díky Stalinově zálibě ve velkých hladinových lodích, přestože po skončení druhé světové války bylo zřejmé, že tato kategorie lodí zastarala a nová plavidla jinde prakticky nebyla stavěna. Po Stalinově smrti jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov celý program utlumil a řada nedostavěných křižníků byla sešrotována. Dokončeno tak bylo 14 z plánovaných 24 jednotek.

Jednotky třídy Sverdlov:

Jméno	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Osud
Sverdlov	1949	1950	30. července 1952	vyřazen
Dzeržinskij	1948	1950	18. srpna 1952	vyřazen
Ordžhonikidze	1949	1950	15. března 1952	prodán Indonéskému námořnictvu roku 1962 (název Irian), rozebrán 1972
Ždanov	1949	1950	31. prosince 1952	vyřazen
Alexandr Něvský	1950	1951	31. prosince 1952	vyřazen
Admiral Nachimov	1950	1951	27. března 1953	vyřazen
Admiral Ušakov	1950	1951	8. října 1953	vyřazen
Admiral Lazarev	1951	1952	3. března 1954	vyřazen
Alexander Suvorov	1951	1952	31. prosince 1953	vyřazen
Admiral Senjavin	1951	1952	30. listopadu 1954	vyřazen
Dimitrij Požharskij	1952	1953	31. prosince 1954	vyřazen
Molotovsk	1952	1954	30. listopadu 1954	vyřazen
Murmansk	1953	1955	22. října 1955	vyřazen, roku 1994 během tažení k sešrotování ztroskotal u břehů Norska, vrak byl rozebrán
Admiral Kornilov	1951	1954	–	stavba zrušena 1959
Kronštadt	1953	1954	–	stavba zrušena 1959
Tallinn	1953	1955	–	stavba zrušena 1959
Varjag	1954	1956	–	stavba zrušena 1959
Kozma Minin	1952	1953	–	stavba zrušena 1959
Dmitrij Donskoj	1953	–	–	stavba zrušena 1959

Konstrukce

Výzbroj křižníků tvořilo dvanáct 152mm kanónů MK-5-bis v třídělových věžích, sekundární ráží představovalo dvanáct 100mm kanónů SM-5-1 ve dvoudělových věžích a plavidla dále nesla 16 protiletadlových 37mm kanónů V-11 v dvouhlavňových postaveních. Plavidla také nesla dva pětihlavňové 533mm torpédomety PTA-53-68bis. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a šestnáct kotlů. Nejvyšší rychlost přesahovala 33 uzlů.